Príslovia 31
1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
Besede kralja Lemuéla, prerokba, katero ga je učila njegova mati.
2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
Kaj, moj sin? In kaj, sin moje maternice? In kaj, sin mojih zaobljub?
3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
Svoje moči ne daj ženski niti svojih poti tistim, ki uničujejo kralje.
4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
To ni za kralje, oh Lemuél, to ni za kralje, da pijejo vino niti za prince močna pijača,
5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
da ne bi pili in pozabili postave in izkrivili sodbo kateregakoli izmed prizadetih.
6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
Močno pijačo daj tistemu, ki je pripravljen, da propade in vino tistim, ki so potrtih src.
7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
Naj pije in pozabi svojo revščino in se nič več ne spominja svoje bede.
8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
Odpri svoja usta za nemega v imenu vseh takšnih, ki so določeni k uničenju.
9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
Odpri svoja usta, sodi pravično in zagovarjaj pravdo ubogega in pomoči potrebnega.
10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
Kdo lahko najde vrlo žensko? Kajti njena vrednost je daleč nad rubini.
11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
Srce njenega soproga varno zaupa vanjo, tako da ne bo imel nobene potrebe po plenu.
12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
Delala mu bo dobro in ne zla vse dni svojega življenja.
13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
Išče volno in lan in voljno dela s svojimi rokami.
14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
Podobna je trgovčevim ladjam, svojo hrano prinaša od daleč.
15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
Tudi vstaja, ko je še noč in daje hrano svoji družini ter obrok svojim deklam.
16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
Prouči polje in ga kupuje; s sadom svojih rok zasadi vinograd.
17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
Svoja ledja opasuje z močjo in utrjuje svoje lakte.
18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
Zaznava, da je njeno trgovanje dobro, njena sveča ponoči ne ugasne.
19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
Svoje roke polaga k vretenu in njene roke držijo preslico.
20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
Svojo roko izteguje k ubogemu; da, svoji roki izteguje pomoči potrebnemu.
21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
Ne boji se snega za svojo družino, kajti vsa njena družina je oblečena s škrlatom.
22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
Sama izdeluje pokrivala iz tapiserije, njeno oblačilo sta svila in škrlat.
23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
Njen soprog je poznan v velikih vratih, ko sedi med starešinami dežele.
24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
Ona izdeluje tanko laneno platno in ga prodaja in pasove dostavlja trgovcu.
25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
Moč in spoštovanje sta njeno oblačilo in veselila se bo v času, ki pride.
26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
Svoja usta odpira z modrostjo in na njenem jeziku je postava prijaznosti.
27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
Dobro gleda na poti svoje družine in ne jé kruha brezdelja.
28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
Njeni otroci vstanejo in jo kličejo blagoslovljena, tudi njen soprog in jo hvali.
29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
Mnoge hčere so storile krepostno, toda ti jih prekašaš vse.
30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
Naklonjenost je varljiva in lepota je prazna, toda ženska, ki se boji Gospoda, bo hvaljena.
31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
Dajte ji od sadu njenih rok in naj jo njena lastna dela hvalijo v velikih vratih.
