Príslovia 31
1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
verba Lamuhel regis visio qua erudivit eum mater sua
2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
quid dilecte mi quid dilecte uteri mei quid dilecte votorum meorum
3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
ne dederis mulieribus substantiam tuam et vias tuas ad delendos reges
4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
noli regibus o Lamuhel noli regibus dare vinum quia nullum secretum est ubi regnat ebrietas
5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
ne forte bibat et obliviscatur iudiciorum et mutet causam filiorum pauperis
6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
date siceram maerentibus et vinum his qui amaro sunt animo
7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
bibant ut obliviscantur egestatis suae et doloris non recordentur amplius
8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
aperi os tuum muto et causis omnium filiorum qui pertranseunt
9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
aperi os tuum decerne quod iustum est et iudica inopem et pauperem
10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
aleph mulierem fortem quis inveniet procul et de ultimis finibus pretium eius
11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
beth confidit in ea cor viri sui et spoliis non indigebit
12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
gimel reddet ei bonum et non malum omnibus diebus vitae suae
13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
deleth quaesivit lanam et linum et operata est consilio manuum suarum
14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
he facta est quasi navis institoris de longe portat panem suum
15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
vav et de nocte surrexit deditque praedam domesticis suis et cibaria ancillis suis
16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
zai consideravit agrum et emit eum de fructu manuum suarum plantavit vineam
17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
heth accinxit fortitudine lumbos suos et roboravit brachium suum
18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
teth gustavit quia bona est negotiatio eius non extinguetur in nocte lucerna illius
19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
ioth manum suam misit ad fortia et digiti eius adprehenderunt fusum
20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
caph manum suam aperuit inopi et palmas suas extendit ad pauperem
21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
lameth non timebit domui suae a frigoribus nivis omnes enim domestici eius vestiti duplicibus
22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
mem stragulam vestem fecit sibi byssus et purpura indumentum eius
23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
nun nobilis in portis vir eius quando sederit cum senatoribus terrae
24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
samech sindonem fecit et vendidit et cingulum tradidit Chananeo
25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
ain fortitudo et decor indumentum eius et ridebit in die novissimo
26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
phe os suum aperuit sapientiae et lex clementiae in lingua eius
27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
sade considerat semitas domus suae et panem otiosa non comedet
28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
coph surrexerunt filii eius et beatissimam praedicaverunt vir eius et laudavit eam
29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
res multae filiae congregaverunt divitias tu supergressa es universas
30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
sin fallax gratia et vana est pulchritudo mulier timens Dominum ipsa laudabitur
31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
thau date ei de fructu manuum suarum et laudent eam in portis opera eius
