Príslovia 31
1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
Ama'na nanekea, kini ne' Lemuelina nerera knare antahintahi ami ke rempi humi'ne.
2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
Nagrani'a narimpafinti'ma kasegante'noa mofavre'nimoka, Ra Anumzamofonte huvempa hugeno nami'nea mofavre mani'nane.
3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
Hanave ka'a a'nerera hunka otro. E'inahu a'nemo'za kini vahe'ma zamazeri havizama nehaza a'nerera osuo.
4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
Lemueliga kini vahe'mo'za aka tina onesageno, kva vahe'mo'za hanave tima nezankura zamavesi zamavesi osugahaze.
5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
Na'ankure aka tima nesu'za kasegemofona zamage'nekaniza zamunte omane vahera zamazeri so'e osugahaze.
6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
Aka tina fri'zama nehanaza vahe nezamita, waini tina ra hazenkefima mani'naza vahe zaminke'za neho.
7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
Zamatrenke'za aka tina nene'za, zamunte omnea zanku'ene, ra knazama eri'naza zankura zamagekaniho.
8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
Kema huga'ma osu'nesia vahe'mokizmima keagahu trate'ma zamavarente'za zamazeri havizama nehanageta, kea hutma zamaza hiho.
9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
Zamunte'ma omane vahe'ene, zamagra'ama zamaza hugama osanaza vahe'mokizmi knare'zankura, fatgo hu'za refkoma huzmantesaza zankura keaga hunka zamaza hugahane.
10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
Izaga knare avu'ava ene ara erigahane? Na'ankure e'inahukna a'mo'a, zago'amo marerisa havea agatere'ne.
11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
Neve'a ana a'mofonkura maka'zana hugahie huno antahinemiankino, mago zankura atupara osugahie.
12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
Mika zupa nomani'zama'afina, ana a'mo'a, knare zanke'za nevena hunenteno, azeri havizana osugahie.
13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
Ana a'mo'a muse nehuno sipisipi azoka ene kafina nofi'ene (flax) hakeno erino nofi zagiteno, agra'a azanu kukena hatino tro nehie.
14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
Ana a'mo'a ventemo'za zagore atre feno eri avitete'za neazankna huno, afetetira ne'zana erino noma'afina egahie.
15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
Agra masa osu'nesigeno nanterampi otino nevene, noma'afi naga'amofo ne'zana retro nehuno, eri'za mofamo'ma eri'zama emerisia zana retro huntegahie.
16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
Ana a'mo'a hozama ante mopa rezagneno keteno, agra'a eri'nesia zagoreti mizaseno waini hoza antegahie.
17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
Ana a'mo'a hanavetino eri'zana eri a'kino, hanavetino eri'zana erigahie.
18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
Ana a'mo'a zagoma erifore'ma hu eri'za eri kaziga knare hu'neanakino, tavira rekru hunteno eri'zana e'nerinkeno kenage segahie.
19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
Ana a'mo'a agra'a, azanuti nofira zagino kukena hatino tro nehie.
20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
Agra zamunte omane vahera zamaza nehuno, mago'a zanku'ma atupama haza vahera zamaza nehie.
21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
Ana a'mo'a zasi ko'ma atanigeno'a, noma'afima nemaniza naga'amo'zama zasiku'ma fri'zankura, korora osugahie. Na'ankure amuhoma hu tavravereti hatino kukena huzamante'ne.
22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
Agra tafe'ma masi tafera hatino tafera nehuno, zago'amo mareri efeke ene fitunke tavravereti kukena hugahie.
23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
Rankumamofo kafante'ma ranra vahe'mo'zama atru hu'za kegagama nehazafina, ana a'mofo nevena antahimiza ke'za antahi'za hu'naza nere.
24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
Mika zupa ana a'mo'a knare kukena nehatino, zamu'nofira tro nehige'za feno vahe'mo'za eme mizase'naze.
25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
Agra hanave'areti'ene ra agima ami'zanteti kukena hiankna nehuno, henkama esia zankura kiza regahie.
26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
Ana a'mo'a ama' antahi'zanteti kea nehigeno, agipina vahe'mofoma knare kema hunte kemo avite'ne.
27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
Arga mika'zama noma'afima me'nea zantamina kegava hu so'e nehuno, ferura nomanie.
28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
Mofavre zaga'amo'za hu muse hunentesageno, neve'a husga huntegahie.
29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
Rama'a a'nemo'za knare avu'avara nehazanagi, kagra zamagaterenka hiranto a'tfa mani'nane.
30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
Mago a'mo'ma fru huno knare avu'ava'ma hania zamo'a krevatga hanigeno, agi agonama keganunuma hananazamo'a, fanane hugahie. Hianagi Ra Anumzamofoma koro hunteno agoragama nemanisia a'mofona, husga huntegahaze.
31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
Agrama eri'zama eri'nesia avamente mizana neminkeno, knare avu'ava'ma nehuno, knare eri'zama eri'nesia zankura, vahe'mo'za ra kuma'mofo kafante husga huntegahaze.
