Príslovia 31
1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
Parole del re Lemuel. Sentenze con le quali sua madre lo ammaestrò.
2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
Che ti dirò, figlio mio? che ti dirò, figlio delle mie viscere? che ti dirò, o figlio dei miei voti?
3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
Non dare il tuo vigore alle donne, né i tuoi costumi a quelle che perdono i re.
4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
Non s’addice ai re, o Lemuel, non s’addice ai re bere del vino, né ai principi, bramar la cervogia:
5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
che a volte, avendo bevuto, non dimentichino la legge, e non disconoscano i diritti d’ogni povero afflitto.
6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
Date della cervogia a chi sta per perire, e del vino a chi ha l’anima amareggiata;
7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
affinché bevano, dimentichino la loro miseria, e non si ricordin più dei loro travagli.
8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
Apri la tua bocca in favore del mutolo, per sostener la causa di tutti i derelitti;
9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
apri la tua bocca, giudica con giustizia, fa’ ragione al misero ed al bisognoso.
10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
Elogio della donna forte e virtuosa. Una donna forte e virtuosa chi la troverà? il suo pregio sorpassa di molto quello delle perle.
11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
Il cuore del suo marito confida in lei, ed egli non mancherà mai di provviste.
12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
Ella gli fa del bene, e non del male, tutti i giorni della sua vita.
13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
Ella si procura della lana e del lino, e lavora con diletto con le proprie mani.
14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
Ella è simile alle navi dei mercanti: fa venire il suo cibo da lontano.
15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
Ella si alza quando ancora è notte, distribuisce il cibo alla famiglia e il compito alle sue donne di servizio.
16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
Ella posa gli occhi sopra un campo, e l’acquista; col guadagno delle sue mani pianta una vigna.
17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
Ella si ricinge di forza i fianchi, e fa robuste le sue braccia.
18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
Ella s’accorge che il suo lavoro rende bene; la sua lucerna non si spegne la notte.
19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
Ella mette la mano alla ròcca, e le sue dita maneggiano il fuso.
20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
Ella stende le palme al misero, e porge le mani al bisognoso.
21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
Ella non teme la neve per la sua famiglia, perché tutta la sua famiglia è vestita di lana scarlatta.
22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
Ella si fa dei tappeti, ha delle vesti di lino finissimo e di porpora.
23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
Il suo marito è rispettato alle porte, quando si siede fra gli Anziani del paese.
24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
Ella fa delle tuniche e le vende, e delle cinture che dà al mercante.
25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
Forza e dignità sono il suo manto, ed ella si ride dell’avvenire.
26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
Ella apre la bocca con sapienza, ed ha sulla lingua insegnamenti di bontà.
27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
Ella sorveglia l’andamento della sua casa, e non mangia il pane di pigrizia.
28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
I suoi figliuoli sorgono e la proclaman beata, e il suo marito la loda, dicendo:
29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
“Molte donne si son portate valorosamente, ma tu le superi tutte”!
30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
La grazia è fallace e la bellezza è cosa vana; ma la donna che teme l’Eterno è quella che sarà lodata.
31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
Datele del frutto delle sue mani, e le opere sue la lodino alle porte!
