Príslovia 31
1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
Dies sind die Worte des Königs Lamuel, die Lehre, die ihn seine Mutter lehrte.
2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
Ach mein Auserwählter, ach du Sohn meines Leibes, ach mein gewünschter Sohn,
3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
laß nicht den Weibern deine Kraft und gehe die Wege nicht, darin sich die Könige verderben!
4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
O, nicht den Königen, Lamuel, nicht den Königen ziemt es, Wein zu trinken, noch den Fürsten starkes Getränk!
5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
Sie möchten trinken und der Rechte vergessen und verändern die Sache aller elenden Leute.
6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
Gebt starkes Getränk denen, die am Umkommen sind, und den Wein den betrübten Seelen,
7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
daß sie trinken und ihres Elends vergessen und ihres Unglücks nicht mehr gedenken.
8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
Tue deinen Mund auf für die Stummen und für die Sache aller, die verlassen sind.
9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
Tue deinen Mund auf und richte recht und räche den Elenden und Armen.
10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
Wem ein tugendsam Weib beschert ist, die ist viel edler denn die köstlichsten Perlen.
11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
Ihres Mannes Herz darf sich auf sie verlassen, und Nahrung wird ihm nicht mangeln.
12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
Sie tut ihm Liebes und kein Leides ihr Leben lang.
13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
Sie geht mit Wolle und Flachs um und arbeitet gern mit ihren Händen.
14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
Sie ist wie ein Kaufmannsschiff, das seine Nahrung von ferne bringt.
15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
Sie steht vor Tages auf und gibt Speise ihrem Hause und Essen ihren Dirnen.
16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
Sie denkt nach einem Acker und kauft ihn und pflanzt einen Weinberg von den Früchten ihrer Hände.
17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
Sie gürtet ihre Lenden mit Kraft und stärkt ihre Arme.
18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
Sie merkt, wie ihr Handel Frommen bringt; ihre Leuchte verlischt des Nachts nicht.
19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
Sie streckt ihre Hand nach dem Rocken, und ihre Finger fassen die Spindel.
20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
Sie breitet ihre Hände aus zu dem Armen und reicht ihre Hand dem Dürftigen.
21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
Sie fürchtet für ihr Haus nicht den Schnee; denn ihr ganzes Haus hat zwiefache Kleider.
22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
Sie macht sich selbst Decken; feine Leinwand und Purpur ist ihr Kleid.
23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
Ihr Mann ist bekannt in den Toren, wenn er sitzt bei den Ältesten des Landes.
24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
Sie macht einen Rock und verkauft ihn; einen Gürtel gibt sie dem Krämer.
25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
Kraft und Schöne sind ihr Gewand, und sie lacht des kommenden Tages.
26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
Sie tut ihren Mund auf mit Weisheit, und auf ihrer Zunge ist holdselige Lehre.
27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
Sie schaut, wie es in ihrem Hause zugeht, und ißt ihr Brot nicht mit Faulheit.
28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
Ihre Söhne stehen auf und preisen sie selig; ihr Mann lobt sie:
29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
“Viele Töchter halten sich tugendsam; du aber übertriffst sie alle.”
30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
Lieblich und schön sein ist nichts; ein Weib, das den HERRN fürchtet, soll man loben.
31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
Sie wird gerühmt werden von den Früchten ihrer Hände, und ihre Werke werden sie loben in den Toren.
