Príslovia 31
1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
Dies sind die Worte des Königs Lamuel, die Lehre, die ihn seine Mutter lehrete:
2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
Ach, mein Auserwählter, ach, du Sohn meines Leibes, ach, mein gewünschter Sohn,
3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
laß nicht den Weibern dein Vermögen und gehe die Wege nicht, darin sich die Könige verderben!
4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
O, nicht den Königen, Lamuel, gib den Königen nicht Wein zu trinken noch den Fürsten stark Getränke.
5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
Sie möchten trinken und der Rechte vergessen und verändern die Sache irgend der elenden Leute.
6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
Gebet stark Getränke denen, die umkommen sollen, und den Wein den betrübten Seelen,
7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
daß sie trinken und ihres Elendes vergessen und ihres Unglücks nicht mehr gedenken.
8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
Tu deinen Mund auf für die Stummen und für die Sache aller, die verlassen sind.
9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
Tu deinen Mund auf und richte recht und räche den Elenden und Armen.
10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
Wem ein tugendsam Weib bescheret ist, die ist viel edler denn die köstlichsten Perlen.
11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
Ihres Mannes Herz darf sich auf sie verlassen, und Nahrung wird ihm nicht mangeln.
12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
Sie tut ihm Liebes und kein Leides sein Leben lang.
13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
Sie gehet mit Wolle und Flachs um und arbeitet gerne mit ihren Händen.
14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
Sie ist wie ein Kaufmannsschiff, das seine Nahrung von ferne bringt.
15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
Sie stehet des Nachts auf und gibt Futter ihrem Hause und Essen ihren Dirnen.
16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
Sie denkt nach einem Acker und kauft ihn und pflanzt einen Weinberg von den Früchten ihrer Hände.
17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
Sie gürtet ihre Lenden fest und stärkt ihre Arme.
18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
Sie merkt, wie ihr Handel Frommen bringt; ihre Leuchte verlöscht des Nachts nicht.
19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
Sie streckt ihre Hand nach dem Rocken, und ihre Finger fassen die Spindel.
20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
Sie breitet ihre Hände aus zu dem Armen und reichet ihre Hand dem Dürftigen.
21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
Sie fürchtet ihres Hauses nicht vor dem Schnee, denn ihr ganzes Haus hat zwiefache Kleider.
22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
Sie macht ihr selbst Decken; weiße Seide und Purpur ist ihr Kleid.
23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
Ihr Mann ist berühmt in den Toren, wenn er sitzt bei den Ältesten des Landes.
24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
Sie macht einen Rock und verkauft ihn; einen Gürtel gibt sie dem Krämer.
25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
Ihr Schmuck ist, daß sie reinlich und fleißig ist; und wird hernach lachen.
26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
Sie tut ihren Mund auf mit Weisheit, und auf ihrer Zunge ist holdselige Lehre.
27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
Sie schauet, wie es in ihrem Hause zugehet, und isset ihr Brot nicht mit Faulheit.
28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
Ihre Söhne kommen auf und preisen sie selig; ihr Mann lobt sie.
29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
Viele Töchter bringen Reichtum; du aber übertriffst sie alle.
30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
Lieblich und schön sein ist nichts; ein Weib, das den HERRN fürchtet, soll man loben.
31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
Sie wird gerühmt werden von den Früchten ihrer Hände; und ihre Werke werden sie loben in den Toren.
