Príslovia 31
1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
Dies sind die Worte des Königs Lemuel, ein Ausspruch, dem ihm seine Mutter einschärfte.
2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
Was ich dir raten soll, mein Sohn? und was, du Sohn meines Leibes, und was, du Sohn meiner gelübde?
3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
Gieb nicht den Weibern deine Kraft, noch deine liebkosungen denen, die Könige verderben.
4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
Nicht gefalle es den Königen, o Lemoel, nicht gefalle es den königen Wein zu trinken, noch Rauschtrank den Fürsten.
5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
Sie möchten sonst trinken und das festgesetzte Recht vergessen und den Rechtshandel aller elenden Leute entstellen.
6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
Gebt Rauschtrank dem, der am Untergehen ist, und Wein solchen, deren Seele betrübt ist.
7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
Der mag trinken und seiner Armut vergessen und seines leids nicht mehr gedenken.
8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
Thue deinen Mund auf für den Stummen, für die Sache aller dahinschmachtenden Leute.
9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
Thue deinen Mund auf, richte gerecht und schaffe recht dem Elenden und Armen!
10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
Ein wackeres weib, wer mag es finden? Weit über Korallen geht ihr Wert.
11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
Auf sie vertraut ihres Gatten Herz, und an Gewinn fehlt es ihm nicht.
12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
Sie tut ihm liebes und kein Leid ihr ganzes Leben lang.
13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
Sie tut sich um nach Wolle und Flachs und schafft mit arbeitslustigen Händen.
14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
Sie gleicht den Schiffen eines Kaufmanns; von ferne bringt sie ihre Nahrung herbei.
15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
Sie steht auf, wenn's noch Nacht ist, und gibt Speise für ihr Haus und das bestimmte Teil für ihre Mägde.
16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
Sie sinnt auf einen Acker und kauft ihn; von ihrer Hände Frucht pflanzt sie einen Weinberg.
17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
Sie gürtet mit Kraft ihre Lenden und macht ihre Arme rüstig.
18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
Sie merkt, daß ihr Hantieren gedeiht; nicht erlischt des Nachts ihre Leuchte.
19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
Ihre Hände streckt sie nach dem Rocken aus, und ihre Finger ergreifen die Spindel.
20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
Ihre Hand reckt sie dem Elenden hin und ihre Arme streckt sie nach dem Dürftigen aus,
21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
Sie fürchtet nichts für ihr Haus vom Schnee, denn ihr ganzes Haus ist mit Scharlachwolle gekleidet.
22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
Decken verfertigt sie sich; Byssus und Purpur ist ihr Gewand.
23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
Angesehen ist ihr Gemahl in den Thoren, wenn er Sitzung hält mit den Vornehmen des Landes.
24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
Ein feines Unterkleid fertigt sie an und verkauft's und einen Gürtel übergiebt sie dem Krämer.
25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
Kraft und Hoheit ist ihr Gewand, und so lacht sie des künftigen Tags.
26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
Ihren Mund thut sie mit Weisheit auf, und liebreiche Unterweisung ist auf ihrer Zunge.
27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
Sie überwacht das Thun und Treiben ihres Hauses und Brot der Faulheit ißt sie nie.
28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
Ihre Söhne treten auf und preisen sie glückselig, ihr Gemahl tritt auf und rühmt sie:
29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
“Gar viele Frauen haben sich wacker erzeigt - du aber übertriffst sie alle!”
30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
Lug ist die Anmut und ein vergänglicher Hauch die Schönheit: ein Weib, das Jahwe fürchtet, das soll man rühmen!
31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
Gebt ihr von der Frucht ihrer Hände, und in den Thoren müssen ihr Werke ihr Lob verkünden.
