Príslovia 31
1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
Die Worte an den König Lemuel, ein Spruch, den seine Mutter lehrte:
2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
"Was soll ich dir, mein Sohn, was Lemuel, mein Erstgeborener, dir sagen? Nicht doch, du meines Leibes Sohn, nicht doch du Sohn, den durch Gelübde ich erworben!
3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
Nicht gib den Weibern deine Kraft, noch deine Liebe Königs Freundinnen!
4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
Nicht ziemt den Königen, o Lemuel, nicht ziemt den Königen der Weingenuß, so wenig, wie den Fürsten der des Bieres,
5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
daß er nicht zeche und des Rechts vergäße und der Bedrückten Sache ändere.
6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
Dem Elenden gebt Bier und dem betrübten Herzen Wein!
7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
Er soll nur trinken und des Jammers so vergessen und seines Leids nicht mehr gedenken!
8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
Tu deinen Mund für Stumme auf und für die Sache derer, die Vertretung nötig haben!
9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
Tu deinen Mund auf als gerechter Herrscher, als Anwalt des Bedrängten und des Armen!"
10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
Ah, wem ein wackres Weib zuteil geworden, dem geht sie über Perlenwert.
11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
Bei ihrem Mann genießt sie Zutrauen, und an Gewinn fehlt es ihm nicht.
12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
Charitin ist sie ihm; sie tut ihm nie ein Leid ihr ganzes Leben.
13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
Die Arbeit nur ist ihre Lust; sie sieht sich um nach Wolle und nach Flachs.
14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
Einem Kauffahrerschiff gleicht sie, von ferne schafft sie sich die Nahrung her.
15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
Früh bricht sie in der Nacht den Schlaf, bereitet Speise ihrem Hausgesinde.
16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
Gern hätte sie ein Feld; sie kauft es vom Ersparten sich und eines Weinbergs Pflanzung.
17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
Hat ihre Lenden fest gegürtet, und rüstig reget sie die Arme.
18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
Jetzt sieht sie, wie voran geht alles, und ihre Lampe bleibt des Nachts nicht ausgelöscht.
19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
Kommt sie alsdann zum Stoff für's Spinnen, so fassen ihre Hände fest die Spindel.
20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
Lädt Arme ein; dem Elenden gibt sie die Hand.
21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
Mit Winterschnee nimmt für ihr Hausgesinde sie es auf; in doppelte Gewandung hüllet sie die Ihren.
22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
Näht Teppiche für sich aus Linnen und aus dem Purpur Kleider.
23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
Obenan steht in den Schulen ihr Gemahl, wenn mit den Ältesten des Landes er zusaminensitzt.
24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
Phöniziens Händlern gibt sie Gürtel; ein feines Unterkleid hat sie gefertigt und verkauft es.
25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
Reich, prächtig ist ihr Kleid, und so lacht sie des künftigen Tages.
26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
Sie spricht, und lautere Wahrheit ist's, und was sie redet, ist nur liebevolle Lehre.
27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
Tatkräftig überwacht sie ihres Hauses Ordnung, und Brot der Faulheit läßt sie nicht genießen.
28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
Und wo sich ihre Kinder zeigen, preist man sie und rühmt sie, wo ihr Gatte:
29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
"Viel Frauen haben wacker sich gezeigt; du aber übertriffst sie alle.
30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
Wie schwinden Anmut hin und Schönheit! Ein Weib, das Furcht hat vor dem Herrn, das soll man rühmen!
31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
Zollt ihr, was ihr gebührt! Selbst in den Toren künden ihre Werke ihren Ruhm."
