Príslovia 31
1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
The wordis of Lamuel, the king; the visioun bi which his modir tauyte hym.
2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
What my derlyng? what the derlyng of my wombe? what the derlyng of my desiris?
3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
Yyue thou not thi catel to wymmen, and thi richessis to do awei kyngis.
4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
A! Lamuel, nyle thou yiue wyn to kingis; for no pryuete is, where drunkenesse regneth.
5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
Lest perauenture thei drynke, and foryete domes, and chaunge the cause of the sones of a pore man.
6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
Yyue ye sidur to hem that morenen, and wyn to hem that ben of bitter soule.
7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
Drinke thei, and foryete thei her nedinesse; and thenke thei no more on her sorewe.
8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
Opene thi mouth for a doumb man,
9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
and opene thi mouth for the causes of alle sones that passen forth. Deme thou that that is iust, and deme thou a nedi man and a pore man.
10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
Who schal fynde a stronge womman? the prijs of her is fer, and fro the laste endis.
11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
The herte of hir hosebond tristith in hir; and sche schal not haue nede to spuylis.
12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
Sche schal yelde to hym good, and not yuel, in alle the daies of hir lijf.
13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
Sche souyte wolle and flex; and wrouyte bi the counsel of hir hondis.
14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
Sche is maad as the schip of a marchaunt, that berith his breed fro fer.
15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
And sche roos bi nyyt, and yaf prey to hir meyneals, and metis to hir handmaidis.
16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
Sche bihelde a feeld, and bouyte it; of the fruyt of hir hondis sche plauntide a vyner.
17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
Sche girde hir leendis with strengthe, and made strong hir arm.
18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
Sche taastide, and siy, that hir marchaundie was good; hir lanterne schal not be quenchid in the niyt.
19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
Sche putte hir hondis to stronge thingis, and hir fyngris token the spyndil.
20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
Sche openyde hir hond to a nedi man, and stretchide forth hir hondis to a pore man.
21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
Sche schal not drede for hir hous of the cooldis of snow; for alle hir meyneals ben clothid with double clothis.
22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
Sche made to hir a ray cloth; bijs and purpur is the cloth of hir.
23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
Hir hosebonde is noble in the yatis, whanne he sittith with the senatours of erthe.
24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
Sche made lynnun cloth, and selde; and yaf a girdil to a Chananei.
25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
Strengthe and fairnesse is the clothing of hir; and sche schal leiye in the laste dai.
26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
Sche openyde hir mouth to wisdom; and the lawe of merci is in hir tunge.
27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
Sche bihelde the pathis of hir hous; and sche eet not breed idili.
28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
Hir sones risiden, and prechiden hir moost blessid; hir hosebonde roos, and preiside hir.
29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
Many douytris gaderiden richessis; thou passidist alle.
30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
Fairnesse is disseiuable grace, and veyn; thilke womman, that dredith the Lord, schal be preisid.
31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
Yyue ye to hir of the fruyt of hir hondis; and hir werkis preise hir in the yatis.
