Príslovia 31
1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
Weche mag Ruoth Lemuel, ma gin weche matut ma min mare nopuonje.
2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
Yaye wuoda, yaye wuoda mane anywolo! Winja, in wuoda mane anywolo bangʼ ka Nyasaye osewinjo lemo mane atimonego singruok.
3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
Kik iket tekri kuom mon, kata nyalo mari kuom jogo maketho ruodhi.
4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
Ok en gima owinjore ne ruodhi, yaye Lemuel, mondo ruodhi omadh math makech, kata jotelo ogomb kongʼo gi chunygi duto,
5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
nono ka gimetho to wigi diwil gi gima chik ochiko, ma gihiny joma ok nyal ka gitamogi e ratichgi.
6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
Chiw kongʼo ne jogo ma chunygi ool, to math makech ne jogo ma chunygi lit.
7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
Wegi mondo gimethi mondo wigi owil gi chan-gi kendo kik gichak gipar chandruokgi kendo.
8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
Wuo ka ichwako joma ok nyal wacho wachgi gin giwegi, ka ichwako jogo maonge nyalo.
9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
Wuo kendo ngʼad bura kare, chwak ratich jogo ma jochan kod jogo mochando.
10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
Dhako ma kite longʼo en ngʼa manyalo nwangʼo? Nengone oloyo kite ma nengogi tek.
11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
Chwore ogenogo chutho kendo onge gima oreme.
12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
Okelone mana ber, ok hinyruok ndalo duto mar ngimane.
13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
Oyiero yie rombe kod tworo kendo otiyo matek gi lwete.
14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
Ochalo gi yiedhi mag ohala, kokelo chiemo moa kuma bor.
15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
Ochiewo aa e nindo ka pod piny mudho, ochiwo chiemo ne joode to moko omiyo nyiri matiyone.
16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
Omanyo puodho maber mi ongʼiew, kendo kuom ohala moloko opidhogo puothe mag olembe.
17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
Otiyo tijene gi teko duto; kendo oratego e tije motiyo.
18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
Oneno ni gik moloso miye ohala to tache ok tho gotieno.
19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
Ei lwete otingʼo yie rombe kendo omako gir chwecho gi lith lwetene.
20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
Oyawo bade ne joma jochan kendo otero lwete ne jogo mochando.
21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
Ka piny ngʼich, oonge luoro ne joode, nikech giduto girwakore gi nengni mapichni.
22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
Oloso raum ne kitandane, orwakore gi lewni marep-rep maralik ma nengogi tek.
23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
Chwore imiyo luor e dhoranga dala maduongʼ, kama obedoe e dier jodongo mag gwengʼ.
24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
Oloso lewni marep-rep mi ousgi, kendo omiyo johala gik moko.
25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
Orwakore gi teko kod dimbruok; omiyo onyalo bedo mamor e ndalo mabiro.
26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
Owuoyo gi rieko kendo puonj mar adiera ni e lewe.
27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
Orito weche mag ode to ok ocham chiemb mifwadhi.
28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
Nyithinde chungo kendo luonge ni en ngʼat mogwedhi, chwore bende pake, kawacho niya,
29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
“Mon mangʼeny timo gik mabeyo, to in iloyogi duto.”
30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
Ber mar wangʼ wuondo ji, to chia bende rumo; to dhako moluoro Jehova Nyasaye yudo pak.
31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
Miye pak moromo kode mondo onwangʼ kendo we mondo tijene okelne pak e dhorangach mar dala maduongʼ.
