Príslovia 31
1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
Lemuels, en Konges, Ord; et varslende Ord, hvormed hans Moder underviste ham.
2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
Hvad? min Søn! og hvad? mit Livs Søn! og hvad? mine Løfters Søn!
3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
Giv ikke Kvinderne din Kraft, og giv dig ikke ind paa en Vej, der ødelægger Konger.
4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
Det bør ikke Konger, Lemuel! det bør ikke Konger at drikke Vin, ej heller Fyrster at drikke stærk Drik,
5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
at han ikke skal drikke og glemme det, som er Lov, og forvende alle elendige Folks Ret.
6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
Giver stærk Drik til den, som er ved at omkomme, og Vin til den, som er beskelig bedrøvet i Sjælen,
7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
at han maa drikke og glemme sin Armod og ikke mere komme sin Møje i Hu.
8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
Oplad din Mund for den stumme til alle forladte Børns Ret.
9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
Oplad din Mund, døm Retfærdighed, og skaf den elendige og fattige Ret!
10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
Hvo finder en duelig Hustru? hun er langt mere værd end Perler.
11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
Hendes Mands Hjerte forlader sig paa hende, og Indtægt mangler ikke.
12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
Hun gør ham godt og intet ondt i alle sit Livs Dage.
13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
Hun søger efter Uld og Hør og arbejder gerne med sine Hænder.
14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
Hun er ligesom en Købmands Skibe, hun lader sit Brød komme langvejs fra.
15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
Og hun staar op, medens det endnu er Nat, og giver sit Hus Mad og sine Piger deres bestemte Arbejde.
16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
Hun tænker paa Agerland og faar det; af sine Hænders Frugt planter hun en Vingaard.
17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
Hun omgjorder sine Lænder med Kraft og gør sine Arme stærke.
18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
Hun skønner, at hendes Handel er god; hendes Lampe slukkes ikke om Natten.
19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
Hun udstrækker sine Hænder til Rokken, og hendes Hænder tage fat paa Tenen.
20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
Hun udbreder sin Haand til den elendige og udstrækker sine Hænder til den fattige.
21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
Hun frygter ikke for sit Hus, naar der er Sne; thi hele hendes Hus er klædt i karmesinrødt Tøj.
22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
Hun gør sig Tæpper; fint Linned og Purpur er hendes Klædning.
23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
Hendes Mand er navnkundig i Portene, naar han sidder sammen med de ældste i Landet.
24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
Hun gør kosteligt Linklæde og sælger det og bringer Købmanden Bælter til Salgs.
25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
Kraft og Herlighed er hendes Klædebon, og hun ler ad den kommende Tid.
26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
Hun oplader sin Mund med Visdom, og Kærligheds Lov er paa hendes Tunge.
27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
Hun ser efter, hvorledes det gaar til i hendes Hus, og æder ikke Ladheds Brød.
28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
Hendes Sønner staa op og prise hende; hendes Husbond roser hende ogsaa:
29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
„Mange Døtre forhverve Formue; men du staar over dem alle sammen‟.
30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
Yndighed er Bedrag, og Skønhed er Forfængelighed; men en Kvinde, som frygter Herren, hun skal roses.
31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
Giver hende af hendes Hænders Frugt, og hendes Gerninger skulle prise hende i Portene.
