Príslovia 31
1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
Lengpa Lemuel anun anahilna thucheng ho aphondoh.
2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
“O kachapa, kanaobua kon'a kahin kachapa, ipi mong ham, kitepna vanga kahinsa kachapa?
3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
Nathahatna chu numei pedoh hih beh in, chule lengho sumanga pang ho chu lampi na ot louhel ding ahi.
4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
O Lemuel, lengho dinga judon kiti hi angai ahipoi, vaihom'a pang ho dinga khamna theija lop hi angai ahipoi.
5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
Ajeh chu ju adon tenguleh, thu adih'a kitansa le akiseisa chu aheimil diu; chutengleh gim hesoh changte dinga, adihnau chu asuhmil peh diu ahi.
6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
Manthah nan aphah dingpa chu khamna thei donsah hih beh in, amavang alung hesoh val ho bou ju donsah tan.
7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
Hitichun amaho cheng chu donsah inlang, avaichat nau asuhmil nadiu le agenthei nau tincheng asuhmil nadiu ahi.
8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
Ama ding kisei thei lou ho dingin seipeh in, chule achung uva thu adih in tanpeh in.
9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
Nakam kah inlang thu adih'in tan in, vaichate le angaichate chunga thu adih'a tanna chu umsah jing in.” ati.
10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
Numei jipha tah kimu jou ding koiham? Amanu chu sana pah jem jouse sang in jong ahoi joi.
11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
Ajipan alungthim akison pi lheh in, ajeh chu amanun ajipa hinkhoa ijakai abulhinsah ding ahi.
12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
Amanu chun ajipa chunga thilpha chom atongdoh jin, ahinkho sung in ajipa setna atongdoh ngaipoi.
13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
Sa mul le tupat abolpeh jin, pontho tah in pat abol jin ahi.
14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
Hitobang numei hi kiveina kong innei tobang ahin, nehle chah jong gamla tah tah a kon'in ahinpo jie.
15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
Jingkah khovah masangin athouvin ain-sung mite dingin neh le chah agong jin, chule asoh nungah ho nikhat sunga atohdiu agontoh peh jin ahi.
16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
Amanu achen loumun agaven acho pai jin, amanu khutsoh mong in lengpilei abol in ahi.
17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
Amanu hin atai akigah in thanei tah in apang jin, aban thahat ajedoh jing in ahi.
18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
Amanu hin akiveina a natoh athilbol jouse thil phachom ahi, ti asumil ngaipon; jan khovah kahsen athaomei amit khapoi.
19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
Akhut teni le muikung akisip lhop jingin, chule akhut tenin patkong kung atuh jing jinge.
20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
Migentheite huhnan akhut alhang jingin, chujongleh alhasamte dingin akhut alhang jing in ahi.
21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
Hitobang numei hin ain chen buhbang hunglhah ding jong aging pon, ainsung mite abonchan ponlum in atom in hijeh chun alung monge.
22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
Hiche numei hin ama le ama din jong ponsil akikhon in, aponsil jong tupat ponnem le ponsandup jeng ahi.
23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
Khopi kelkot phung jousea ajipa akilang doh jingin, gamsung upaho lah a atouteng jongle min ahesoh keije.
24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
Hitobang numei hin tupat ponnem akhongin akhonjou tengle akijoh jin, kivei miho henga jong konggah khao ajoh jin ahi.
25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
Thahat le gunchuna hi hiche numeinu dinga hi aponsil tobang ahin, khonunga phat hung lhung ding jong lungkhamna beijin agaldot theijin ahi.
26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
Chingthei tah in thu aseijin, khoto tah a mihilna jong aneiyin ahi.
27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
Insunga um thil jouse avetup sohkei jin, thaset jeh'a don louva akoi khatcha aumpoi.
28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
Hitobang numei hi achate ahung kipat doh jiuvin, numei nunnom nu tin asejun ahi; chule ajipa jeng in jong amanu hi apahcha lheh jie.
29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
“Vannoi leisetna numei kitahleh numei lolhing tamtah aumme, hinlah nangin amaho nakhel sohkeije” ati.
30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
Kijep hoisel nahi lhep lhahna bep ahin, melhoi jong hi chomcha ding bou ahi; hinlah Yahweh Pakai ging jing numei hi pachat dinga lomtah ahi.
31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
Hitobang numei chu atohdoh jouse jal'in kipaman peuvin, chule khopi kot phung tinchenga anatohdoh jousen; lhang phong in vahchoi cheh tahen.
