< Príslovia 31 >
1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
Manghai Lemuel kah olka olrhuh. He nen ni amah khaw a manu loh a toel.
2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
Ka ca me tlam lae? Ka bungko lamkah ka capa me tlam lae? Ka olcaeng dong lamkah ka capa me tlam lae?
3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
Na thadueng te huta pum dongah pae tarha boeh, na longpuei te manghai rhoek aka khoe ham ni te.
4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
Manghai Lemuel ham bueng moenih. Manghai rhoek loh misurtui a ok ham moenih. Boeica rhoek long khaw yu a tuep ham moenih.
5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
A ok tih a taem te a hnilh atah, phacip phabaem ca boeih kah dumlai te talh ve.
6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
Yu te aka milh taengah, misur te a hinglu aka khahing taengah pae uh.
7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
O saeh lamtah a khodaeng te hnilh saeh. A thakthaenah khaw koep poek boel saeh.
8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
Olmueh ham khaw, cadah cadum ca boeih kah dumlai ham khaw na ka te ong pah.
9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
Na ka te ong lamtah duengnah neh laitloek pah. Mangdaeng neh khodaeng te khaw tang sak lah.
10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
Tatthai nu he unim aka hmu? Lungvang lakah a phu khaw kuel.
11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
A boei kah lungbuei khaw anih dongah pangtung tih, kutbuem khaw vaitah pawh.
12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
A boei te hnothen neh a thuung tih, a hing tue khuiah boethae om pawh.
13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
Tumul neh hlamik a tlap tih a kut naep la a saii.
14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
thimpom sangpho bangla om tih, amah caak khaw khohla bangsang lamkah hang khuen.
15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
Khoyin ah thoo tih a imkhui ham maeh, a tanu rhoek ham hma a taeng pah.
16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
Khohmuen te a mangtaeng tih, amah kutci neh a lai. Misur khaw a tue rhoe la a tue coeng.
17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
A cinghen te sarhi neh a yen tih, a bantha khaw a huel.
18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
A thenpom kah a then te a ten tih, khoyin, khoyin ah a hmaithoi khaw thi tlaih pawh.
19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
Cunghmui te a kut a yueng thil tih, a kutbom neh tahcap a cap.
20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
A kutpha loh mangdaeng a koihlawm tih, a kut te khodaeng hamla a yueng pah.
21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
A imkhui boeih loh pueinak a lingdik neh a om dongah, vuel tue ah khaw, a imkhui ham rhih voel pawh.
22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
Hniphaih te amah ham a tah tih, a hnitang neh daidi pueinak khaw om.
23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
A boei te vongka ah a ming uh tih, khohmuen kah a ham rhoek taengah a ngol sak.
24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
Hni a tah te a yoih tih, lamko te Kanaan taengah a thak.
25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
Sarhi neh rhuepomnah te a pueinak nah tih, hmailong khohnin ah cupcup nuei.
26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
A ka te cueihnah neh a ang tih, a lai dongah sitlohnah olkhueng om.
27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
A imkhui ah rhoilaeng khaw a pai tih, thangak buh khaw ca pawh.
28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
A ca rhoek loh a thoh hang neh anih te a uem uh tih, a boei long khaw anih te a thangthen bal.
29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
Huta rhoek loh tatthai la muep a saii uh. Tedae nang long tah amih te a sola boeih na poe coeng.
30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
Mikdaithen khaw a honghi ni. Sakthen nu khaw a honghi la om. BOEIPA a rhih dongah ni anih te a thangthen.
31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
A kutci te amah taengah pae uh. A bibi dongah amah te vongka ah thangthen uh saeh.