Príslovia 31
1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
Ang mga pulong ni Haring Lemuel— ang panagna nga gitudlo sa iyang inahan.
2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
Unsa man, akong anak? Ug unsa man, anak sa akong sabakan? ug unsa man, anak sa akong mga panaad? —
3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
Ayaw ihatag ang imong kusog sa babaye, o ang imong mga pamaagi niadtong maglaglag sa mga hari.
4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
Dili kini alang sa mga hari, Lemuel, dili kini alang sa mga hari aron pag-inom sa bino, ni ang mga magmamando aron mangutana, “Hain man ang isog nga ilimnon?”
5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
Tungod kay kung moinom sila, makalimtan nila kung unsa ang kasugoan, ug yatakan ang mga katungod sa tanang mga gidaogdaog.
6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
Hatagi ug isog nga ilimnon ang mga tawo nga mangahanaw ug bino niadtong hilabihan ang kasakit.
7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
Moinom siya ug mahikalimtan niya ang iyang kawalad-on ug dili niya mahinumdoman ang iyang kasamok.
8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
Pakigsulti alang niadtong dili makasulti, alang sa kaayohan sa tanan nga hapit na mangahanaw.
9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
Pagsulti ug paghukom pinaagi sa sukdanan kung unsa ang husto ug labani ang katungod sa mga kabos ug nagakinahanglan nga mga tawo.
10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
Kinsa man ang makakita ug takos nga asawa? Ang iyang kabililhon labaw pa sa mga alahas.
11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
Ang kasingkasing sa iyang bana mosalig kaniya, ug dili gayod siya mahimong kabos.
12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
Mobuhat gayod siya ug maayong mga butang alang kaniya ug dili ang daotan sa tanang mga adlaw sa iyang kinabuhi.
13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
Magpili siya ug balahibo sa karnero ug lanot sa lino nga tanom, ug magabuhat uban ang kalipay sa iyang mga kamot.
14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
Sama siya sa nagpatigayon nga mga sakayan; nagdala siya sa iyang pagkaon gikan sa halayo.
15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
Mobangon siya samtang gabii pa ug mohatag ug pagkaon sa iyang panimalay, ug ibahinbahin niya ang buluhaton alang sa iyang mga sulugoong babaye.
16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
Maghunahuna siya ug uma ug paliton kini, uban sa kinitaan sa iyang mga kamot motanom siya ug paras.
17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
Bistihan niya ang iyang kaugalingon sa kusog ug himoon niyang kusgan ang iyang mga bukton.
18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
Makita niya kung unsa ang maayo nga makaginansya siya; sa tibuok gabii wala gipalong ang iyang lampara.
19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
Gibutang niya ang iyang mga kamot sa lamboranan, ug iyang gigunitan ang nilubid nga tanod.
20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
Gituy-od niya ang iyang kamot sa mga tawong kabos; gituy-od niya ang iyang kamot sa mga tawong nanginahanglan.
21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
Dili siya mahadlok sa niyebe alang sa iyang panimalay, kay ang tibuok niya nga panimalay nabistihan sa dagtom pula.
22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
Naghimo siya ug hapin alang sa iyang higdaanan, ug nagbisti siya ug labing maayo nga tapul nga lino.
23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
Inila ang iyang bana sa mga ganghaan, kung molingkod siya kauban sa mga kadagkoan sa yuta.
24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
Naghimo siya ug lino nga mga panapton ug gibaligya kini, ug nagbaligya siya ug mga bakus sa mga nagapatigayon.
25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
Nabistihan siya uban ang kusog ug kadungganan, ug mokatawa siya sa dihang moabot ang panahon.
26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
Magabuka siya sa iyang baba uban ang kaalam ug ang balaod sa pagkamaluluy-on anaa sa iyang dila.
27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
Nagabantay siya sa tanang pamaagi sa iyang panimalay ug dili mokaon sa tinapay nga walay pulos
28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
Mobangon ang iyang mga anak ug tawgon siya ug bulahan ug ang iyang bana modayeg kaniya, ug moingon,
29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
“Daghang buotan nga mga babaye, apan silang tanan dili makalabaw kanimo.”
30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
Ang katahom malimbongon, ug ang kaanyag walay kapuslanan, apan ang babaye nga mahinadlokon kang Yahweh, pagadayegon siya.
31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
Ihatag kaniya ang kinitaan sa iyang mga kamot ug tugoti ang iyang mga buhat nga modayeg kaniya diha sa mga ganghaan.
