< Príslovia 30 >
1 Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
Palabras de Agur, hijo de Jaqué, el de Masá. La profecía. Declaración del varón a Itiel y a Ucal.
2 Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
En verdad soy el más ignorante de los hombres, Y no tengo entendimiento humano.
3 Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
No aprendí sabiduría, Ni comprendo la ciencia del Santo.
4 Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
¿Quién subió a los cielos, y descendió? ¿Quién encerró los vientos en sus puños? ¿Quién ató las aguas en un paño? ¿Quién afirmó todos los términos de la tierra? ¿Cuál es su Nombre, y el nombre de su Hijo, si sabes?
5 Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
Toda Palabra de ʼElohim es limpia. Él es Escudo a los que en Él esperan.
6 Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
No añadas a sus Palabras, Para que no te reprenda, Y seas hallado mentiroso.
7 Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
Dos cosas te pedí, No me las niegues mientras viva:
8 Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
Aparta de mí la vanidad y la mentira, Y no me des pobreza ni riqueza. Mantenme con el pan necesario,
9 Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
No sea que me sacie y te niegue, o diga: ¿Quién es Yavé? O que, por ser pobre robe Y blasfeme el Nombre de mi ʼElohim.
10 Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
No acuses al esclavo ante su ʼadón, No sea que te maldiga, y seas hallado culpable.
11 Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
Hay quien maldice a su padre, Y no bendice a su madre.
12 Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
Hay quien es puro en su propia opinión, Pero no está lavado de su impureza.
13 Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
Hay quien mira con ojos altivos Y párpados bien levantados por arrogancia.
14 Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
Hay quien tiene dientes como espadas Y muelas como cuchillos Para devorar a los pobres de la tierra Y a los necesitados de entre los hombres.
15 Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
La sanguijuela tiene dos hijas: Dame y Dame. Tres cosas hay que nunca se sacian, Aun la cuarta jamás dice: ¡Basta!
16 Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti. (Sheol )
El Seol, la matriz estéril, La tierra, que no se harta de agua, Y el fuego, que nunca dice: ¡Basta! (Sheol )
17 Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
Ojo que se burla del padre Y desprecia la obediencia a la madre, ¡Arránquenlo los cuervos del valle Y devórenlo los polluelos del buitre!
18 Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
Tres cosas me son ocultas, Y tampoco comprendo la cuarta:
19 Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
El rastro del águila en el aire, El rastro de la culebra sobre la peña, El rastro de la nave en el mar, Y el rastro del hombre en la doncella.
20 Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
Así procede la mujer adúltera: Come, se limpia la boca y dice: Nada malo hice.
21 Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
Por tres cosas se estremece la tierra, Y la cuarta no puede soportar:
22 Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
Por el esclavo, cuando llega a reinar, Por el necio, cuando se harta de pan,
23 Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
Por la mujer aborrecida, cuando se casa, Y por una esclava, cuando desplaza a su señora.
24 Ètyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
Cuatro cosas son pequeñas en la tierra, Pero mucha más sabias que los sabios:
25 Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
Las hormigas, pueblo no fuerte, Pero preparan su sustento en el verano;
26 Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
Los conejos, pueblo nada esforzado, Pero hacen su casa en la roca;
27 Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
Las langostas, que no tienen rey, Pero salen todas en cuadrillas;
28 Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
Las lagartijas, que se agarran con la mano, Pero están en los palacios reales.
29 Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
Tres cosas hay de hermoso andar, Y la cuarta pasea muy bien:
30 Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
El león, el más fuerte entre todas las bestias, Que no se vuelve atrás por nada;
31 Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
El gallo que erguido camina, También el macho cabrío, Y un rey, cuando sus tropas están con él.
32 Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
Si te enalteciste neciamente, O tramaste el mal, pon tu mano sobre tu boca.
33 Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
Porque así como al batir la leche se saca mantequilla, Y al que recio se suena le sale sangre, El que provoca la ira causará contienda.