Príslovia 30
1 Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
Tala maloba ya Aguri, mwana mobali ya Yake. Ezali ye nde alobaki yango epai ya Itieli, epai ya Itieli mpe Ukali:
2 Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
Solo, nazali zoba koleka bato nyonso, nazali ata na mayele ya bomoto te;
3 Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
nayekolaki bwanya te, mpe nazali na boyebi ya Mosantu te.
4 Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
Nani amata na Lola to mpe akita wuta kuna? Nani asangisa mopepe kati na maboko na ye? Nani akanga mayi na kazaka na ye? Nani akata bandelo nyonso ya mabele? Kombo na ye nani? Mpe kombo ya mwana na ye ezali nani? Yebisa ngai soki oyebi!
5 Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
Liloba nyonso ya Nzambe ezalaka na libunga te, ezali nguba mpo na bato oyo bazwaka yango lokola ebombamelo na bango.
6 Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
Kobakisa eloko moko te na maloba na Ye, noki te apamela yo mpe abimisa yo mokosi.
7 Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
Oh Yawe, nasengi Yo biloko mibale, kopimela ngai yango te liboso ete nakufa:
8 Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
longola mosika na ngai makambo ya pamba mpe ya lokuta, kopesa ngai te bobola to bozwi, kasi pesa ngai kaka, mokolo na mokolo, lipa oyo ekoki na ngai,
9 Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
pamba te soki natondi makasi, nakoki kowangana Yo mpe koloba: « Yawe nde nani? » To soki nazali na bobola, nakoki koyiba mpe koyokisa Kombo ya Nzambe na ngai soni.
10 Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
Kotonga mowumbu te liboso ya nkolo na ye, noki te alakela yo mabe, mpe omona pasi.
11 Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
Ezali na bato oyo balakelaka batata na bango mabe mpe bapambolaka te bamama na bango.
12 Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
Ezali na bato oyo bamimonaka peto na miso na bango moko, nzokande bamipetoli na mbindo na bango te.
13 Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
Ezali na bato oyo batonda na lolendo mpe bamonaka bato mosusu pamba.
14 Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
Ezali na bato oyo minu na bango ezali lokola mipanga, lokola mbeli mpo na koboma babola kati na mokili mpe bato bakelela kati na bato.
15 Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
Sonzo ezalaka na bana basi mibale, egangaka kaka: « Pesa! Pesa! » Ezali na biloko misato oyo etondaka te, minei oyo elobaka te: « Ekoki! »
Mboka ya bakufi, libumu ya mwasi oyo abotaka te, mabele oyo etondaka mayi te, mpe moto oyo elobaka te: « Ekoki! » (Sheol h7585)
17 Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
Liso oyo etiolaka tata mpe ezanga botosi epai ya mama, ekotobolama na bayanganga ya lubwaku, mpe bana ya mpongo ekolia yango.
18 Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
Ezali na biloko misato oyo nasosolaka te, ata kutu minei oyo nayebaka te:
19 Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
Nzela ya mpongo na likolo, nzela ya nyoka na likolo ya libanga, nzela ya masuwa kati na ebale, mpe nzela ya elenge mobali epai ya elenge mwasi.
20 Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
Tala ndenge mwasi ya ndumba asalaka: Soki alie, apangusaka monoko; mpe na sima, akoloba: « Nasali na ngai mabe te! »
21 Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
Ezali na makambo misato oyo eningisaka mokili, ata kutu minei oyo mokili ekokaka kondima te:
22 Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
Mowumbu oyo akomi mokonzi, zoba oyo atondi na bomengo,
23 Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
mwasi oyo balingaka te, kasi abali; mpe mwasi mosali oyo azwi bomengo ya nkolo na ye ya mwasi.
24 Ètyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
Ezali na banyama mike minei na mokili, oyo, nzokande, ezalaka na bwanya mingi:
25 Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
Bafurmi: ezali bikelamu oyo ezanga makasi, kasi ebongisaka bilei na yango na tango ya elanga;
26 Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
bampanya ya zamba: ezali bikelamu oyo ezanga nguya, kasi etongaka bandako na yango kati na mabanga;
27 Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
mabanki: ezalaka na mokonzi te, kasi nyonso etambolaka nzela moko na molongo;
28 Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
moselekete: loboko ekoki kokanga yango, kasi ezalaka kati na bandako ya bakonzi.
29 Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
Ezali na banyama misato oyo etambolaka malamu, ata kutu minei oyo edendaka soki ezali kotambola:
30 Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
Nkosi: nyama ya makasi kati na banyama, ezongaka sima te ata liboso ya nani;
31 Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
soso ya mobali, ntaba mobali, mpe mokonzi oyo azali kotambola liboso ya mampinga na ye.
32 Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
Soki osali bozoba mpo na komikumisa, mpe soki ozali na makanisi mabe, tia loboko na monoko na yo,
33 Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
pamba te kobeta-beta mabele ebimisaka manteka, kobeta zolo ebimisaka makila, mpe kotumbola kanda eyeisaka koswana.
