Príslovia 30
1 Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
Pa inge kas in palu lal Agur, wen natul Jakeh. El fahk, “God El tia wiyu, God El tia wiyu, Nga munas ac wangin ku luk.
2 Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
Nga lalfon oana soko kosro, Ac wangin etauk lun mwet in nga.
3 Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
Nga soenna lutlut ke lalmwetmet, Ac wanginna etu luk ke God.
4 Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
Su nu sowak nu inkusrao ac sifilpa oatui? Su nu sruokani eng uh inpaol? Ku nokomla kof uh in sie ipin nuknuk? Ku oakiya masrol lun faclu? Kom fin etu, fahkak lah su el an, ac su wen natul.
5 Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
“God El akpwayei wuleang nukewa lal. El oana sie mwe loeyuk nu selos nukewa su suk in moulla yorol.
6 Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
Kom fin laesla kas lal ke kutena kas ma El tia fahk, El ac fah kai kom, ac akkalemye lah kom sie mwet kikiap.”
7 Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
O God, nga siyuk sum, ase nu sik ma luo inge meet liki nga misa:
8 Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
kasreyu ngan tia kikiap, ac oru tuh ngan tia arulana kasrup ku tia pac arulana sukasrup. Ke ma inge ase nu sik lupan mwe mongo ma ac fal nu ke enenu luk.
9 Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
Fin yokla ma oan yuruk, sahp nga ac fahk mu nga tia enenekom. A nga fin arulana sukasrup, sahp nga ac ku in pisrapasr ac akkolukye Inen God luk.
10 Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
Nimet akkolukye sie mwet kulansap nu sin mwet kacto lal. Sahp el ac selngawi kom ac kom ac eis mwata kac.
11 Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
Oasr mwet su selngawi papa tumalos, ac tia akkalemye srui lalos ke nina kialos.
12 Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
Oasr mwet nunku mu nasnas na moul lalos, a pwayeiya uh yohk fohkfok lalos.
13 Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
Oasr mwet nunku mu elos arulana wo — oru elos arulana inse fulat!
14 Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
Oasr mwet su eis kasrpalos ke elos aklalfonye ac pisre ma lun mwet sukasrup ac mwet kwaco.
15 Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
Oasr fak mutan se nutin wet nim srah soko, ac ineltal kewa pa, “Use!” Oasr ma akosr ma wangin saflaiyen enenu la:
facl sin mwet misa, sie mutan talap, sie acn pao ma enenu af, ac sie e firir ma tia ku in kuniyukla. (Sheol h7585)
17 Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
Sie mwet su aksruksrukkin papa tumal, ku pilesru nina kial ke el matuoh, fal in mongola sin won vulture, ku tupla atronmutal sin won raven.
18 Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
Oasr ma akosr ma nga tiana ku in kalem kac:
19 Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
ouiyen sohksok lun sie eagle yen engyeng uh, ouiyen orakrak lun soko wet fin sie eot, ouiyen soko oak ma konauk inkanek la fin meoa, ac ouiyen sie mukul ac mutan se el lungse.
20 Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
Pa inge luman sie mutan payuk su tia pwaye nu sin mukul tumal: el orek kosro, toko el yihla ac fahk, “Wanginna ma koluk nga oru!”
21 Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
Oasr ma akosr faclu tia ku in mutangla:
22 Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
Sie mwet kohs su sun wal lun tokosra, sie mwet lalfon su arulana kihp,
23 Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
sie mutan kwaseyuk su payukyak, ac sie mutan kulansap su eisla acn sin mutan kacto lal.
24 Ètyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
Oasr ma akosr fin faclu su srik ac arulana lalmwetmet:
25 Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
Mak — elos ne munas a elos elosak mongo nalos ke pacl fol;
26 Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
Kosro badger — elos tia pac ku, tuh elos orala nien muta lalos inmasrlon eot uh.
27 Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
Locust — wangin tokosra lalos, tuh elos ueni sohk.
28 Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
Kinoul — kom ku in sruokya soko inpoum, ac kom ku pac in konauk ke inkul fulat sin tokosra.
29 Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
Oasr ma akosr arulana kato luman fahsr la uh:
30 Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
lion — kosro soko ma ku emeet ac wangin sangeng lal sin kutena kosro;
31 Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
nani, won mukul, ac tokosra uh ke elos tu ye mutun mwet lalos.
32 Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
Kom fin lalfon ac sifacna akfulatye kom in oru pwapa koluk, tui ac nunkala akwoya!
33 Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
Kom fin arukak milk, na ac ekla butter. Kom fin fiskiya infwen sie mwet, ac srahsra. Kom fin akkasrkusrakyauk mwet, kom ac ongoiya.
