Príslovia 30
1 Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
Parole di Agur, figliuolo di Jaké. Sentenze pronunziate da quest’uomo per Itiel, per Itiel ed Ucal.
2 Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
Certo, io sono più stupido d’ogni altro, e non ho l’intelligenza d’un uomo.
3 Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
Non ho imparato la sapienza, e non ho la conoscenza del Santo.
4 Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
Chi è salito in cielo e n’è disceso? Chi ha raccolto il vento nel suo pugno? Chi ha racchiuse l’acque nella sua veste? Chi ha stabilito tutti i confini della terra? Qual è il suo nome e il nome del suo figlio? Lo sai tu?
5 Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
Ogni parola di Dio è affinata col fuoco. Egli è uno scudo per chi confida in lui.
6 Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
Non aggiunger nulla alle sue parole, ch’egli non t’abbia a riprendere, e tu non sia trovato bugiardo.
7 Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
Io t’ho chiesto due cose: non me le rifiutare, prima ch’io muoia:
8 Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
allontana da me vanità e parola mendace; non mi dare né povertà né ricchezze, cibami del pane che m’è necessario,
9 Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
ond’io, essendo sazio, non giunga a rinnegarti, e a dire: “Chi è l’Eterno?” ovvero, diventato povero, non rubi, e profani il nome del mio Dio.
10 Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
Non calunniare il servo presso al suo padrone, ch’ei non ti maledica e tu non abbia a subirne la pena.
11 Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
V’è una razza di gente che maledice suo padre e non benedice sua madre.
12 Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
V’è una razza di gente che si crede pura, e non è lavata dalla sua sozzura.
13 Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
V’è una razza di gente che ha gli occhi alteri e come! e le palpebre superbe.
14 Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
V’è una razza di gente i cui denti sono spade e i mascellari, coltelli, per divorare del tutto i miseri sulla terra, e i bisognosi fra gli uomini.
15 Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
La mignatta ha due figliuole, che dicono: “Dammi” “dammi!”. Ci son tre cose che non si sazian mai, anzi quattro, che non dicon mai: “Basta!”
Il soggiorno dei morti, il seno sterile, la terra che non si sazia d’acqua, e il fuoco, che non dice mai: “Basta!” (Sheol h7585)
17 Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
L’occhio di chi si fa beffe del padre e disdegna d’ubbidire alla madre, lo caveranno i corvi del torrente, lo divoreranno gli aquilotti.
18 Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
Ci son tre cose per me troppo maravigliose; anzi quattro, ch’io non capisco:
19 Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
la traccia dell’aquila nell’aria, la traccia del serpente sulla roccia, la traccia della nave in mezzo al mare, la traccia dell’uomo nella giovane.
20 Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
Tale è la condotta della donna adultera: essa mangia, si pulisce la bocca, e dice: “Non ho fatto nulla di male!”
21 Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
Per tre cose la terra trema, anzi per quattro, che non può sopportare:
22 Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
per un servo quando diventa re, per un uomo da nulla quando ha pane a sazietà,
23 Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
per una donna, non mai chiesta, quando giunge a maritarsi, e per una serva quando diventa erede della padrona.
24 Ètyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
Ci son quattro animali fra i più piccoli della terra, e nondimeno pieni di saviezza:
25 Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
le formiche, popolo senza forze, che si preparano il cibo durante l’estate;
26 Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
i conigli, popolo non potente, che fissano la loro dimora nelle rocce;
27 Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
le locuste, che non hanno re, e procedon tutte, divise per schiere;
28 Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
la lucertola, che puoi prender con le mani, eppur si trova nei palazzi dei re.
29 Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
Queste tre creature hanno una bella andatura, anche queste quattro hanno un passo magnifico:
30 Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
il leone, ch’è il più forte degli animali, e non indietreggia dinanzi ad alcuno;
31 Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
il cavallo dai fianchi serrati, il capro, e il re alla testa dei suoi eserciti.
32 Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
Se hai agito follemente cercando d’innalzarti, o se hai pensato del male, mettiti la mano sulla bocca;
33 Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
perché, come chi sbatte la panna ne fa uscire il burro, chi comprime il naso ne fa uscire il sangue, così chi spreme l’ira ne fa uscire contese.
