< Príslovia 30 >

1 Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
Jakeh capa Agur kah ol he, Ithiel hlang, Ithiel neh Ukal taengah olphong olrhuh la om.
2 Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
Kai he hlang lakah ka kotalh ngawn cakhaw, hlang loh kai taengah yakmingnah khueh pawh.
3 Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
Cueihnah ka cang pawt dae, a cim mingnah te ka ming.
4 Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
Ulae vaan la aka luei tih aka rhum? A kutnarhum dongah khohli aka buem te ulae? Himbai dongah tui aka cun te ulae? Diklai khobawt boeih aka thoh te ulae? A ming ta melae, a capa ming ta balae? na ming atah.
5 Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
Pathen kah olthui boeih tah cilpoe la om. Amah dongah aka ying rhoek ham tah photling la a om pah.
6 Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
A ol te thap boeh, namah te n'tluung vetih na laithae phoe ve.
7 Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
Namah taeng lamkah te panit ni kam bih. Ka duek hlanah kai taengah hloh boeh.
8 Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
A poeyoek neh laithae ol tah kai taeng lamloh hla saeh. Kai taengah he khodaeng khaw, khuehtawn khaw m'pae boeh. Ka buhvae dongkah buhham mah kai n'cah mai.
9 Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
Ka kum vaengah tah ka basa vetih, “BOEIPA te unim,” vik ka ti tholh ve. Ka khawk vaengah ka huen vetih ka Pathen ming te ka pha tholh ve.
10 Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
A boei taeng, a boei taengah sal te thet pah boeh. Namah te thae m'phoei thil vetih, na boe ve.
11 Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
A napa kah cadilcahma aka tap loh a manu te khaw a uem noek moenih.
12 Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
A khawt te sil pawt dae, amah mikhmuh neh aka cim cadilcahma,
13 Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
A mik neh mat pomsang uh tih, a mikkhu aka huel cadilcahma,
14 Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
A no te cunghang bangla, a pumcu te tumcaca bangla, diklai mangdaeng neh khodaeng hlang aka yoop cadilcahma,
15 Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
Vawt canu rhoi loh, “M'pae, m'pae,” a ti. Pathum khaw cung rhoi pawh. Pali khaw, “Rhoeh coeng,” ti rhoi pawh.
16 Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti. (Sheol h7585)
Saelkhui neh caya kah a bung, tui aka hah pawh diklai, rhoeh aka ti tlaih pawh hmai pawn ni. (Sheol h7585)
17 Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
A napa aka tamdaeng tih, a manu kah boengainah dongah aka hnoelrhoeng kah a mik tah, soklong vangak loh a koeih vetih atha ca loh a caak ni.
18 Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
Amih pathum mah kai ham tah khobaerhambae coeng dae, a pili phoeikah amih pali he khaw ka ming thai moenih.
19 Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
Vaan ah atha kah longpuei, lungpang dongah rhul kah longpuei, tuitun tuilung kah sangpho longpuei, hula taengkah tongpa longpuei he ni.
20 Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
Samphaih nu kah a khosing tah, a caak neh a ka a huih tih, “boethae ka saii pawh,” a ti.
21 Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
Diklai aka tlai sak pathum neh diklai loh a phueih thai pawh pali tah,
22 Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
Sal te tloep a manghai vaengah, aka ang te buh a hah vaengah,
23 Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
Rhukom te tloep a hmuhuet vaengah, imom loh a boeinu a pang vaengah,
24 Ètyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
Amih pali he diklai hmankah a yit koek la om dae cueih rhoela cueih uh.
25 Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
Lunghi he a pilnam khaw tlung pawt dae, khohal ah amamih caak te a soepsoei coeng.
26 Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
Saphih khaw a pilnam te pilnu pawt dae, thaelpang khuiah a im a khueh.
27 Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
Kaisih te manghai tal dae a pum la huek khong uh.
28 Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
Imrhai loh kut neh na tuuk mai tih, amah tah manghai kah bawkim ah na om van bal.
29 Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
Khokan aka yanghoep pathum neh a caeh aka thuem pali tah amih ni.
30 Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
Sathueng tah Rhamsa boeih lakah tlung tih, a mikhmuh kah boeih tah mael tak pawh.
31 Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
A cinghen aka caplawh maaetal neh manghai amah taengah aka bop rhoek.
32 Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
Dangrhoek ham vaengah na tahah tih na mangtaeng akhaw na ka te na kut neh buem.
33 Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
Suktui a ken vaengah suknaeng la poeh. Hnarhong a pai vaengah thii long. Thintoek a phul vaengah tuituknah la coeng.

< Príslovia 30 >