Príslovia 29
1 Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
Hvilken som emot straff genstörtig är, han skall med hast förderfvad varda, utan all hjelp.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
När de rättfärdige månge äro, så glädes folket; men när den ogudaktige regerar, så suckar folket.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
Den som vishet älskar, han gläder sin fader; men den som skökor uppehåller, han mister sina ägodelar.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
En Konung upprätter landet genom rätt; men en girig förderfvar det.
5 Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
Den som smekrar med sin nästa, han utbreder ett nät för hans fötter.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
När en ond syndar, besnärjer han sig sjelf; men en rättfärdig fröjdar sig, och hafver glädje.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
Den rättfärdige känner den fattigas sak; den ogudaktige aktar ingen förnuft.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
De bespottare föra en stad i olycko; men de vise stilla vrede.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
När en vis med en dåra till handel kommer, han vare vred eller glad, så hafver han dock ingen ro.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
De blodgirige hata den fromma; men de rättfärdige vårda sig om hans själ.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
En dåre gjuter sin anda allan ut; men en vis man håller tillbaka.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
En herre, som till lögn lust hafver, hans tjenare äro alle ogudaktige.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
Fattige och ockrare bo ibland hvarannan; begges deras ögon upplyser Herren.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
En Konung, som de fattiga troliga dömer, hans säte blifver evigliga beståndandes.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
Ris och straff gifver vishet; men ett barn, som hafver sjelfsvåld, skämmer sina moder.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
Der månge ogudaktige äro, der äro många synder; men de rättfärdige skola se deras fall.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Tukta din son, så skall han vederqvicka dig, och göra dine själ vällust.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
När Prophetien ute är, så förskingras folket; men väl är honom, som lagen vid magt håller.
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
En tjenare låter icke näpsa sig med ordom; förty, om han än förstår det, så tager han sig dock intet deraf.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
Ser du en, som snar är till att tala, det är mera hopp uppå en dåra, än uppå honom.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
Om en tjenare varder af ungdom kräseliga hållen, så vill han sedan vara en herre.
22 Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
En vredsam man kommer träto åstad, och en harmse man gör många synder.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
Menniskones högfärd skall omstörta henne; men ära skall upphöja den ödmjuka.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
Den som med tjufvar del hafver, hörer bannas; och säger icke till, han hatar sitt lif.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
Den som rädes för menniskom, han kommer på fall; men den som sig förlåter uppå Herran, han varder beskyddad.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Månge söka ens Förstas ansigte; men hvars och ens dom kommer af Herranom.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
En orättfärdig man är dem rättfärdigom en styggelse; och den som på en rätt väg är, han är dens ogudaktigas styggelse.
