< Príslovia 29 >

1 Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
El hombre que reprendido endurece la cerviz, de repente será quebrantado: ni habrá para él medicina.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
Cuando los justos dominan, el pueblo se alegra: mas cuando domina el impío, el pueblo gime.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
El hombre que ama la sabiduría, alegra a su padre: mas el que da de comer a rameras, perderá la hacienda.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
El rey con el juicio afirma la tierra: mas el hombre amigo de presentes, la destruirá.
5 Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
El hombre que lisonjea a su prójimo, red tiende delante de sus pasos.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
Por la prevaricación del hombre malo hay lazo: mas el justo cantará, y se alegrará.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
Conoce el justo el derecho de los pobres: mas el impío no entiende sabiduría.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
Los hombres burladores enlazan la ciudad: mas los sabios apartan el furor.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
Si el hombre sabio contendiere con el insensato, que se enoje, o que se ría, no tendrá reposo.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
Los hombres sangrientos aborrecen al perfecto: mas los rectos buscan su contentamiento.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
Todo su espíritu echa fuera el insensato: mas el sabio al fin le sosiega.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
Del señor que escucha la palabra mentirosa, todos sus criados son impíos.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
El pobre y el usurero se encontraron: Jehová alumbra los ojos de ambos.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
El rey que juzga con verdad a los pobres, su trono será firme para siempre.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
La vara y la corrección dan sabiduría: mas el muchacho suelto avergonzará a su madre.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
Cuando los impíos son muchos, mucha es la prevaricación: mas los justos verán su ruina.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Corrige a tu hijo, y darte ha descanso; y dará delicias a tu alma.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Sin profecía el pueblo será disipado: mas el que guarda la ley, bienaventurado él.
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
El siervo no será castigado con palabras; porque entiende, y no responde.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
¿Has visto hombre ligero en sus palabras? mas esperanza hay del insensato que de él.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
El que regala a su siervo desde su niñez, a la postre será su hijo.
22 Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
El hombre enojoso levanta contiendas; y el furioso muchas veces peca.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
La soberbia del hombre le abate; y al humilde de espíritu sustenta la honra.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
El compañero del ladrón aborrece su vida; oirá maldiciones, y no le denunciará.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
El temor del hombre pondrá lazo: mas el que confía en Jehová será levantado.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Muchos buscan el favor del príncipe: mas el juicio de cada uno de Jehová es.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
Abominación es a los justos el hombre inicuo: mas abominación es al impío el de rectos caminos.

< Príslovia 29 >