Príslovia 29

1 Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.

2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.

3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.

4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.

5 Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.

6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.

7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.

8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.

9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.

10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.

11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.

12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.

13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.

14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.

15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.

16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.

17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.

18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.

19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.

20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.

21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.

22 Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.

23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.

24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.

25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.

26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.

27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.