Príslovia 29
1 Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
Wer wider die Strafe halsstarrig, ist, der wird plötzlich verderben ohne alle Hilfe.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
Wenn der Gerechten viel ist, freuet sich das Volk; wenn aber der Gottlose herrschet, seufzet das Volk.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
Wer Weisheit liebet, erfreuet seinen Vater; wer aber mit Huren sich nähret, kommt um sein Gut.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
Ein König richtet das Land auf durchs Recht; ein Geiziger aber verderbet es.
5 Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
Wer mit seinem Nächsten heuchelt, der breitet ein Netz zu seinen Fußtapfen.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
Wenn ein Böser sündiget, verstrickt er sich selbst; aber ein Gerechter freuet sich und hat Wonne.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
Der Gerechte erkennet die Sache der Armen; der Gottlose achtet keine Vernunft.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
Die Spötter bringen frechlich eine Stadt in Unglück; aber die Weisen stillen den Zorn.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
Wenn ein Weiser mit einem Narren zu handeln kommt, er zürne oder lache, so hat er nicht Ruhe.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
Die Blutgierigen hassen den Frommen; aber die Gerechten suchen seine Seele.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
Ein Narr schüttet seinen Geist gar aus; aber ein Weiser hält an sich.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
Ein HERR, der zu Lügen Lust hat, des Diener sind alle gottlos.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
Arme und Reiche begegnen einander; aber beider Augen erleuchtet der HERR.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
Ein König, der die Armen treulich richtet, des Thron wird ewiglich bestehen.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
Rute und Strafe gibt Weisheit; aber ein Knabe, ihm selbst gelassen, schändet seine Mutter.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
Wo viel Gottlose sind, da sind viel Sünden; aber die Gerechten werden ihren Fall erleben.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Züchtige deinen Sohn, so wird er dich ergötzen und wird deiner Seele sanft tun.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Wenn die Weissagung aus ist, wird das Volk wild und wüst; wohl aber dem, der das Gesetz handhabet!
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
Ein Knecht läßt sich mit Worten nicht züchtigen; denn ob er's gleich verstehet, nimmt er sich's doch nicht an.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
Siehest du einen schnell zu reden, da ist an einem Narren mehr Hoffnung denn an ihm.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
Wenn ein Knecht von Jugend auf zärtlich gehalten wird, so will er danach ein Junker sein.
22 Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
Ein zorniger Mann richtet Hader an, und ein Grimmiger tut viel Sünde.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
Die Hoffart des Menschen wird ihn stürzen; aber der Demütige wird Ehre empfahen.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
Wer mit Dieben teil hat, hört fluchen und sagt's nicht an, der hasset sein Leben.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
Vor Menschen sich scheuen, bringet zu Fall; wer sich aber auf den HERRN verlässet, wird beschützt.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Viele suchen das Angesicht eines Fürsten; aber eines jeglichen Gericht kommt vom HERRN.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
Ein ungerechter Mann ist dem Gerechten ein Greuel, und wer rechtes Weges ist, der ist des Gottlosen Greuel.
