Príslovia 29
1 Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
À l’homme qui avec un cou roide méprise celui qui le reprend, surviendra une mort soudaine; et la guérison ne le suivra pas.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
À la multiplication des justes tout le monde se réjouira; lorsque les impies prendront le gouvernement, le peuple gémira.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
L’homme qui aime la sagesse réjouit son père; mais celui qui nourrit des prostituées perdra son bien.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
Un roi juste élève un pays; un homme avare le détruira.
5 Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
L’homme qui parle à son ami en des termes flatteurs et déguisés tend un filet à ses pieds.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
L’homme inique qui pèche, un lacs l’enveloppera; et le juste louera le Seigneur et se réjouira.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
Le juste connaît la cause des pauvres; l’impie ignore la science.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
Les hommes pernicieux détruisent une cité; mais les sages détournent la fureur.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
Un homme sage, s’il dispute avec un insensé, soit qu’il s’irrite, soit qu’il rie, ne trouvera pas de repos.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
Les hommes de sang haïssent le simple; mais les justes cherchent son âme.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
L’insensé met tout de suite en avant son esprit; mais le sage diffère et réserve pour l’avenir.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
Le prince qui écoute volontiers des paroles de mensonge a tous ses ministres impies.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
Le pauvre et le créancier se sont rencontrés; celui qui éclaire l’un et l’autre, c’est le Seigneur.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
Le roi qui juge selon la vérité les pauvres, son trône sera à jamais affermi.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
La verge et la correction donnent la sagesse; mais l’enfant, abandonné à sa volonté, couvre de confusion sa mère.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
Par la multiplication des impies se multiplieront les crimes; et les justes verront leur ruine.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Forme ton fils, et il te consolera, et il fera les délices de ton âme.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Lorsque la prophétie cessera, le peuple sera dissipé; mais celui qui garde la loi est bienheureux.
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
L’esclave, par des paroles, ne peut être formé; parce qu’il comprend ce que tu dis, et il dédaigne de répondre.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
As-tu vu un homme prompt à parler? Il faut en attendre de la folie plutôt que son amendement.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
Celui qui, dès l’enfance, nourrit délicatement son esclave le trouvera dans la suite rebelle.
22 Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
L’homme colère provoque des rixes; et celui qui est facile à s’indigner sera plus enclin à pécher.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
L’humiliation suit le superbe; et la gloire accueillera l’humble d’esprit.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
Celui qui avec un voleur s’associe hait sa propre âme; il entend celui qui l’adjure, et il ne décèle pas le voleur.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
Celui qui craint l’homme tombera promptement; celui qui espère dans le Seigneur sera élevé.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Beaucoup recherchent la face du prince; mais c’est du Seigneur que procède le jugement de chacun.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
Les justes abominent l’homme impie; et les impies abominent ceux qui sont dans la droite voie. Le fils qui garde la parole sera hors de perdition.
