Príslovia 29
1 Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
L'homme qui, étant repris, roidit son cou, sera subitement brisé, sans qu'il y ait de guérison.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
Quand les justes sont les plus nombreux, le peuple se réjouit; mais quand le méchant domine, le peuple gémit.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
L'homme qui aime la sagesse, réjouit son père; mais celui qui se plaît avec les débauchées, dissipe ses richesses.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
Le roi affermit le pays par la justice; mais celui qui aime les présents le ruine.
5 Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
L'homme qui flatte son prochain, tend un filet sous ses pas.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
Il y a un piège dans le crime du méchant; mais le juste chante et se réjouit.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
Le juste prend connaissance de la cause des pauvres; mais le méchant ne s'en informe pas.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
Les hommes moqueurs soufflent le feu dans la ville; mais les sages calment la colère.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
Un homme sage contestant avec un homme insensé, qu'il se fâche ou qu'il rie, n'aura point de repos.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
Les hommes sanguinaires haïssent l'homme intègre; mais les hommes droits protègent sa vie.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
L'insensé met dehors tout ce qu'il a dans l'esprit; mais le sage le réprime et le retient.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
Quand le prince prête l'oreille à la parole de mensonge, tous ses serviteurs sont méchants.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
Le pauvre et l'oppresseur se rencontrent; c'est l'Éternel qui éclaire les yeux de l'un et de l'autre.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
Le trône du roi qui rend justice aux pauvres selon la vérité, sera affermi à perpétuité.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
La verge et la répréhension donnent la sagesse; mais l'enfant livré à lui-même fait honte à sa mère.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
Quand les méchants sont les plus nombreux, les crimes se multiplient; mais les justes verront leur ruine.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Corrige ton enfant, et il te donnera du repos, et il fera la joie de ton âme.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Lorsqu'il n'y a point de vision, le peuple est sans frein; mais heureux est celui qui garde la loi!
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
Ce n'est pas par des paroles qu'on corrige un esclave; car il entend bien, mais ne répond pas.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
As-tu vu un homme étourdi dans ses paroles? Il y a plus à espérer d'un fou que de lui.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
Le serviteur sera à la fin le fils de celui qui le nourrit délicatement dès la jeunesse.
22 Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
L'homme colère excite les querelles, et l'homme emporté commet bien des fautes.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
L'orgueil de l'homme l'abaisse; mais celui qui est humble d'esprit, obtient la gloire.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
Celui qui partage avec un larron, hait son âme; il entend le serment d'exécration, et il ne déclare rien.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
La crainte qu'on a de l'homme, fait tomber dans le piège; mais celui qui s'assure en l'Éternel aura une haute retraite.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Plusieurs recherchent la faveur de celui qui domine; mais c'est l'Éternel qui fait droit à chacun.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
L'homme inique est en abomination aux justes, et celui qui va droit est en abomination au méchant.
