Príslovia 29
1 Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
L'homme qui étant repris roidit son cou, sera subitement brisé, sans qu'il y ait de guérison.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
Quand les justes sont avancés, le peuple se réjouit; mais quand le méchant domine, le peuple gémit.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
L'homme qui aime la sagesse, réjouit son père; mais celui qui entretient les femmes débauchées, dissipe ses richesses.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
Le Roi maintient le pays par le jugement; mais l'homme qui est adonné aux présents, le ruinera.
5 Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
L'homme qui flatte son prochain, étend le filet devant ses pas.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
Le mal qui est au forfait de l'homme, lui est comme un piège; mais le juste chantera, et se réjouira.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
Le juste prend connaissance de la cause des pauvres; [mais] le méchant n'en prend point connaissance.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
Les hommes moqueurs troublent la ville; mais les sages apaisent la colère.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
L'homme sage contestant avec l'homme fou, soit qu'il s'émeuve, soit qu'il rie, n'aura point de repos.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
Les hommes sanguinaires ont en haine l'homme intègre, mais les hommes droits tiennent chère sa vie.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
Le fou pousse au-dehors toute sa passion, mais le sage la réprime, et [la renvoie] en arrière.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
Tous les serviteurs d'un Prince qui prête l'oreille à la parole de mensonge, sont méchants.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
Le pauvre et l'homme usurier s'entre-rencontrent, et l'Eternel illumine les yeux de tous deux.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
Le trône du Roi qui fait justice selon la vérité aux pauvres, sera établi à perpétuité.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
La verge et la répréhension donnent la sagesse; mais l'enfant abandonné à lui-même fait honte à sa mère.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
Quand les méchants sont avancés, les forfaits se multiplient; mais les justes verront leur ruine.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Corrige ton enfant, et il te mettra en repos, et il donnera du plaisir à ton âme.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Lorsqu'il n'y a point de vision, le peuple est abandonné; mais bienheureux est celui qui garde la Loi.
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
Le serviteur ne se corrige point par des paroles; car il entendra, et ne répondra point.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
As-tu vu un homme précipité en ses paroles? il y a plus d'espérance d'un fou que de lui.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
Le serviteur sera enfin fils de celui qui l'élève délicatement dès sa jeunesse.
22 Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
L'homme colère excite les querelles, et l'homme furieux [commet] plusieurs forfaits.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
L'orgueil de l'homme l'abaisse, mais celui qui est humble d'esprit obtient la gloire.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
Celui qui partage avec le larron, hait son âme; il entend le serment d'exécration, et il ne le décèle point.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
L'effroi que conçoit un homme, lui tend un piège; mais celui qui s'assure en l'Eternel aura une haute retraite.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Plusieurs recherchent la face de celui qui domine; mais c'est de l'Eternel que vient le jugement qu'on donne touchant quelqu'un.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
L'homme inique est en abomination aux justes; et celui qui va droit, est en abomination au méchant.
