Príslovia 29
1 Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
L'homme qui reprend vaut mieux que l'indocile; car celui-ci tombera soudain dans des maux cuisants et sans remède.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
Quand les justes sont loués, les peuples sont dans la joie; mais quand les impies gouvernent, les hommes gémissent.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
Un homme qui aime la sagesse fait la joie de son père; celui qui nourrit des prostituées dissipe ses richesses.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
Le roi juste fait prospérer ses États; le méchant les ruine.
5 Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
Celui qui tend un filet à la face de son ami, s'y prendra lui-même les pieds.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
Le pécheur marche environné de pièges; le juste vit plein de paix et de joie.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
Le juste sait rendre justice aux pauvres; mais l'impie n'entend pas cette science, et le nécessiteux n'a pas l'esprit assez intelligent.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
Les hommes déréglés mettent en feu une ville; le sage apaise les colères.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
Un homme sage juge les nations; mais un homme méprisable, s'il se met en colère, fait rire et n'effraie personne.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
Les hommes de sang haïssent un saint; les hommes droits recherchent son âme.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
L'insensé donne cours à toute sa colère; le sage la contient et la mesure.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
Quand un roi prête l'oreille à l'injustice, tous ses sujets transgressent la loi.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
L'usurier et l'emprunteur marchent ensemble; le Seigneur les surveille l'un et l'autre.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
Si un roi juge les pauvres selon la vérité, son trône sera affermi pour servir de témoignage.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
Les réprimandes et les corrections donnent la sagesse; l'enfant qui s'en écarte est la honte de ses parents.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
Plus il y a d'impies, plus il y a de péchés; les justes, avertis par leurs chutes, deviennent craintifs.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Corrige ton fils, et il donnera à toi le repos, à ton âme la gloire.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Il n'est point de prophète pour une nation perverse; mais bienheureux est celui qui garde la loi.
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
La parole ne suffit pas pour corriger un mauvais serviteur; car même quand il la comprend, il lui est indocile.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
Si tu vois un homme prompt à parler, sache que l'insensé même a plus d'espoir que lui.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
Celui qui, dès l'enfance, a vécu dans les délices, un jour sera au service d'autrui et pleurera sur lui-même.
22 Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
L'homme enclin à la colère excite des discordes; l'homme irascible se creuse un abîme de péchés.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
L'orgueil abaisse l'homme; le Seigneur est l'appui des humbles, et les élève en gloire.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
Celui qui prend sa part d'un larcin hait son âme; ceux qui ayant ouï un serment, n'en ont rien dit,
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
par crainte ou par égard pour les hommes, ont failli. Celui qui met sa confiance dans le Seigneur sera dans la joie; l'impiété cause la chute de l'homme; celui qui a mis sa confiance dans le Maître, sera sauvé.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Beaucoup se prosternent devant la face du prince; mais c'est le Seigneur qui est le juge des hommes.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
Le juste est en abomination à l'injuste; et celui qui suit la droite voie est en abomination au pervers.
