Príslovia 29
1 Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
L’homme qui, étant souvent repris, roidit son cou, sera brisé subitement, et il n’y a pas de remède.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
Quand les justes se multiplient, le peuple se réjouit; mais quand le méchant gouverne, le peuple gémit.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
L’homme qui aime la sagesse est la joie de son père, mais le compagnon des prostituées dissipera son bien.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
Un roi, par le juste jugement, affermit le pays, mais l’homme qui accepte des présents le ruine.
5 Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
L’homme qui flatte son prochain étend un filet devant ses pas.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
Dans la transgression de l’homme mauvais, il y a un piège; mais le juste chantera et se réjouira.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
Le juste prend connaissance de la cause des pauvres; le méchant ne comprend aucune connaissance.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
Les hommes moqueurs mettent en feu une ville, mais les sages détournent la colère.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
Un homme sage qui plaide avec un homme insensé, qu’il s’irrite ou qu’il rie, n’a point de repos.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
Les hommes de sang haïssent l’homme intègre, mais les hommes droits tiennent à sa vie.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
Le sot met dehors tout son esprit, mais le sage le calme et le retient.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
Qu’un gouverneur prête attention à la parole de mensonge, tous ses serviteurs seront méchants.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
Le pauvre et l’oppresseur se rencontrent, l’Éternel éclaire les yeux de tous deux.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
Le roi qui juge les pauvres selon la vérité, … son trône sera affermi pour toujours.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
La verge et la répréhension donnent la sagesse, mais le jeune garçon abandonné à lui-même fait honte à sa mère.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
Quand les méchants se multiplient, la transgression se multiplie; mais les justes verront leur chute.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Corrige ton fils, et il te donnera du repos et procurera des délices à ton âme.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Quand il n’y a point de vision, le peuple est sans frein; mais bienheureux celui qui garde la loi!
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
Un serviteur n’est pas corrigé par des paroles; car il comprend, mais il ne répond pas.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
As-tu vu un homme précipité dans ses paroles? Il y a plus d’espoir pour un sot que pour lui.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
Celui qui gâte son serviteur dès sa jeunesse, le verra fils à la fin.
22 Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
L’homme colère excite les querelles, et l’homme qui se met en fureur abonde en transgressions.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
L’orgueil d’un homme l’abaisse, mais celui qui est humble d’esprit acquiert la gloire.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
Qui partage avec un voleur hait son âme; il entend l’adjuration, et ne déclare pas [la chose].
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
La crainte des hommes tend un piège, mais qui se confie en l’Éternel est élevé dans une haute retraite.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Plusieurs cherchent la face du gouverneur, mais le juste jugement d’un homme vient de l’Éternel.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
L’homme inique est l’abomination des justes, et celui qui est droit dans sa voie, l’abomination du méchant.
