Príslovia 29
1 Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
He, that being often reproved hardeneth [his] neck, shall suddenly be destroyed, and that without remedy.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
When the righteous are in authority, the people rejoice: but when the wicked beareth rule, the people mourn.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
He that loveth wisdom rejoiceth his father: but he that keepeth company with harlots spendeth [his] substance.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
The king by judgment establisheth the land: but he that receiveth gifts overthroweth it.
5 Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
A man that flattereth his neighbor spreadeth a net for his feet.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
In the transgression of an evil man [there is] a snare: but the righteous doth sing and rejoice.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
The righteous considereth the cause of the poor: [but] the wicked regardeth not to know [it].
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
Scornful men bring a city into a snare: but wise [men] turn away wrath.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
[If] a wise man contendeth with a foolish man, whether he rageth or laugheth, [there is] no rest.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
The blood-thirsty hate the upright: but the just seek his soul.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
A fool uttereth all his mind: but a wise [man] keepeth it in till afterwards.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
If a ruler hearkeneth to lies, all his servants [are] wicked.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
The poor and the deceitful man meet together: the LORD enlighteneth both their eyes.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
The king that faithfully judgeth the poor, his throne shall be established for ever.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
The rod and reproof give wisdom: but a child left [to himself] bringeth his mother to shame.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
When the wicked are multiplied, transgression increaseth: but the righteous shall see their fall.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Correct thy son, and he shall give thee rest; yes, he shall give delight to thy soul.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Where [there is] no vision, the people perish: but he that keepeth the law, happy [is] he.
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
A servant will not be corrected by words: for though he understandeth, he will not answer.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
Seest thou a man [that is] hasty in his words? [there is] more hope of a fool than of him.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
He that delicately bringeth up his servant from a child shall have him at length become [his] son.
22 Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
An angry man stirreth up strife, and a furious man aboundeth in transgression.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
A man's pride shall bring him low: but honor shall uphold the humble in spirit.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
Whoever is partner with a thief, hateth his own soul: he heareth cursing, and discloseth [it] not.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
The fear of man bringeth a snare: but he who putteth his trust in the LORD shall be safe.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Many seek the ruler's favor; but [every] man's judgment [cometh] from the LORD.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
An unjust man [is] an abomination to the just: and [he that is] upright in the way [is] abomination to the wicked.
