Príslovia 29
1 Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
He that being often reproved stiffeneth his neck, suddenly shall be hurt, and there be no healing.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
When the righteous become great, the people rejoice, but, when a lawless man beareth rule, a people sigh.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
A man who loveth wisdom, gladdeneth his father, but, a companion of harlots, destroyeth wealth.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
A king, by justice, shall establish a land, —but, a man open to bribes, bringeth it to ruin.
5 Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
A man who flattereth his neighbour, spreadeth, a net, over his steps.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
In the transgression of a wicked man, is a snare, but, the righteous, doth shout in triumph and rejoice.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
The righteous doth acknowledge the plea of the poor, but, the lawless, regardeth not knowledge.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
Men given to mockery, inflame a city, —but, wise men, turn away anger.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
A wise man pleading with a foolish man, whether he rage or laugh, there is no settlement.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
Blood-thirsty men, hate the blameless man, and, as for the upright, they seek his life.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
All his anger, doth a dullard let go, but, a wise man, by keeping it back, stilleth it.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
When a ruler giveth heed to the word of falsehood, all his attendants, become lawless.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
The poor man and the man of usury, meet together, he that enlighteneth the eyes of them both, is Yahweh.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
When a king judgeth faithfully the poor, his throne, to futurity, shall be established.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
A rod with rebuke, giveth wisdom, but, a youth unrestrained, bringeth shame to his mother.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
When the lawless become great, transgression increaseth, but, the righteous, shall behold, their ruin.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Correct thy son, that he may give thee rest, that he may give delight to thy soul.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Where there is no vision, a people is let loose, but, he that keepeth instruction, how happy is he!
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
By words, a servant will not be corrected, though he perceiveth, yet is there no answer.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
Thou hast seen a man hasty in his words, —there is, more hope of a dullard, than of him.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
He that dealeth tenderly with his servant from childhood, in his after life, shall have him for a son.
22 Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
A man given to anger, stirreth up strife, and, he that exceedeth in wrath, aboundeth in transgression.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
The loftiness of a man, layeth him low, —but, one of a lowly spirit, shall attain unto honour.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
He that shareth with a thief, hateth himself, an oath, he heareth, yet may not tell.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
The fear of man, setteth a snare, but, he that trusteth in Yahweh, shall be placed on high.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Many, seek the face of a ruler, but, from Yahweh, is the sentence of each one.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
An abomination to the righteous, is the man of perversity, and, an abomination to the lawless, is a man of straightforward way.
