Príslovia 29
1 Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
Den Mand, som forhærder sin Nakke, vil tidt blive straffet; hastelig skal han sønderknuses, og der skal ingen Lægedom være.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
Naar der bliver mange retfærdige, skal Folket glædes; men naar en ugudelig hersker, skal Folket sukke.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
En Mand, som elsker Visdom, glæder sin Fader; men hvo, som omgaas med Skøger, vil øde sit Gods.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
En Konge befæster Landet ved Ret; men en Mand, som tager Gaver, nedbryder det.
5 Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
En Mand, som smigrer for sin Næste, udbreder et Garn for hans Fødder.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
Den onde Mands Overtrædelse er ham en Snare; men den retfærdige kan fryde og glæde sig.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
En retfærdig kender de ringes Sag; den ugudelige forstaar sig ikke paa Kundskab.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
Mænd, som ere Spottere, ophidse en Stad; men de vise stille Vreden.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
Naar en viis Mand gaar i Rette med en taabelig Mand, bliver denne vred og ler, og der bliver ingen Ro.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
Blodgerrige Mænd hade den retsindige; men de oprigtige drage Omhu for hans Liv.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
En Daare udlader al sin Hidsighed, men en viis skal omsider stille den.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
Naar en Hersker agter paa Løgnens Ord, blive alle hans Tjenere ugudelige.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
En fattig og en Undertrykker mødes; Herren giver begges Øjne Lys.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
En Konge, som dømmer de ringe efter Sandhed, hans Trone skal stadfæstes evindelig.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
Ris og Revselse give Visdom; men en Dreng, som overlades til sig selv, beskæmmer sin Moder.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
Naar der bliver mange ugudelige, bliver der megen Overtrædelse; men de retfærdige skulle se paa deres Fald.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Tugt din Søn, saa skal han skaffe dig Ro og bringe din Sjæl Glæder.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Naar der ikke er profetiske Syner, bliver et Folk tøjlesløst; men den, som bevarer Loven, han er lyksalig.
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
Med Ord tugtes ikke en Træl; thi han mærker det nok og svarer ikke.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
Ser du, at en Mand er hastig i sine Ord, da er der mere Forhaabning om en Daare end om ham.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
Forkæler en sin Træl fra hans Ungdom af, da vil han til sidst være en Søn.
22 Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
En vredagtig Mand opvækker Trætte, og en hidsig Mand begaar megen Overtrædelse.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
Menneskets Hovmod nedtrykker ham; men den ydmyge vinder Ære.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
Hvo som deler med en Tyv, hader sin Sjæl; han hører Besværgelsen og giver det ikke til Kende.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
At forfærdes for et Menneske fører i Snare; men den, som forlader sig paa Herren, bliver beskærmet.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Mange søge en Herskers Ansigt; men fra Herren er en Mands Ret.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
En uretfærdig Mand er de retfærdige en Vederstyggelighed; og den, hvis Vej er ligefrem, er den ugudelige en Vederstyggelighed.
