Príslovia 29
1 Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
人若屢受譴責，仍然頑固，他必突然喪亡，無法挽救。
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
義人執政，人民喜慶；惡人專權，人民嘆息。
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
喜愛智慧的，使父親喜悅；尋花問柳的，必傾家蕩產。
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
君王秉公行義，必將興邦；但若暴斂橫徵，必將喪邦。
5 Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
對自己的友伴阿諛的人，是在他腳下張設羅網。
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
作惡的人，滿路絆索；正義的人，載欣載奔。
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
義人關注窮人的案情，但是惡人卻毫不知情。
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
輕狂的人，煽動城市作亂；明智的人，設法挽回狂瀾。
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
智愚爭辯，或怒或笑，終無結果。
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
嗜殺的人，常憎恨正人君子；正直的人，卻關懷他的性命。
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
愚人忿怒，必盡情發洩；明智的人，必自知抑制。
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
作首長的，如聽信讒言，他的臣僕，必盡屬小人。
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
窮人與壓迫者彼此相遇，二者皆由主獲得光明。
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
君王如秉公審判窮人，他的寶座必永久穩立。
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
杖責與懲戒，賜予人智慧；嬌縱的孩子，使母親受辱。
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
惡人掌權，罪惡隨之增多；正義的人，必親見其崩潰。
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
懲戒你的兒子，他必使你安心，令你心曠神怡。
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
神視缺乏時，人民必放縱；遵守法律的，纔蒙受祝福。
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
要糾正奴才，不宜用言語；即使他明白，他仍不服從。
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
你是否見過信口開河的人﹖寄望於愚人勝於寄望於他。
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
對奴才自幼加以嬌養，他日後終必反僕為主。
22 Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
易怒的人，極易引起紛爭；性急的人，必犯很多過錯。
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
驕傲自大，使人屈辱；虛心謙下，使人受榮。
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
誰與盜賊合夥，實是痛恨自己；他雖聽見咀咒，卻不敢發一言。
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
對人畏懼，必陷入羈絆；信賴上主，必獲得安全。
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
許多人尋求王侯的慈惠，但每人的判決出自上主。
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
為非作歹的人，為義人所憎惡；行為正直的人，為惡人所憎惡。
