Príslovia 29
1 Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
Toelthamnah a om lalah a rhawn aka mangkhak sak hlang tah hoeihnah om kolla pahoi khaem ni.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
Hlang dueng a pul vaengah pilnam a kohoe. Tedae halang loh a taemrhai vaengah pilnam huei.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
Cueihnah aka lungnah hlang loh a napa ko a hoe sak. Tedae pumyoi neh aka luem loh boeirhaeng khaw a milh sak.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
Tiktamnah dongah ni manghai loh khohmuen a pai sak. Tedae kapbaih aka ca hlang loh khohmuen a koengloeng.
5 Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
A hui taengah aka hoem hlang khaw amah khokan dongah ni lawk a tung coeng.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
Hlang boethae loh boekoeknah neh hlaeh a tung. Tedae aka dueng tah tamhoe tih a kohoe.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
Aka dueng long tah tattloel kah dumlai a ming pah. Halang long tah mingnah pataeng a yakming moenih.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
Saipaat hlang rhoek loh khorha a sat. Tedae hlang cueih rhoek long tah thintoek pataeng a dolh.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
Hlang cueih loh hlang ang taengah lai a thui. Tedae a tlai phoeiah tah luem puei cakhaw mongnah om mahpawh.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
Thii aka hal hlang rhoek loh cuemthuek te a hmuhuet uh. Tedae aka thuem rhoek long tah a hinglu a toem pah.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
Aka ang loh a mueihla khaw boeih a poh. Tedae aka cueih long tah a hnuk ah domyok a ti.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
A hong ol aka hnatung loh a taemrhai vaengah, a bibi rhoek khaw boeih halang uh.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
Khodaeng neh hlang kah a hnaephnapnah a humcui rhoi vaengah, BOEIPA loh a boktlap la mik a tueng sak.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
A ngolkhoel cikngae yoeyah sak ham atah, tattloel ham khaw manghai loh oltak neh lai a tloek pah.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
Cungcik neh toelthamnah loh cueihnah a paek. Tedae a hlahpham camoe loh a manu yah a bai.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
Halang rhoek a pul vaengah boekoek khaw pul. Tedae aka dueng long tah amih a cungkunah lam ni a hmuh eh.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Na capa te toel lamtah na duem bitni. Na hinglu ham khaw buhmong m'paek ni.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Mangthui a om pawt atah pilnam khaw pam. Tedae olkhueng aka ngaithuen tah a yoethen pai.
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
Ol bueng neh sal a toel thai moenih. Yakming cakhaw hlat hae mahpawh.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
A ol neh aka cahawt hlang khaw na hmuh coeng. Anih lakah hlang ang taengah ngaiuepnah om ngai.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
A sal te a camoe lamloh aka dom tah, a hmailong ah khoemtloel la a coeng pah ni.
22 Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
Thintoek hlang loh olpungkacan a huek tih, kosi boei khaw boekoek la muep om.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
Hlang kah a hoemnah loh amah a kunyun sak. Te dongah a mueihla tlarhoel tah thangpomnah loh a moem.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
Hlanghuen taengah boe aka soep tah, a hinglu ni a hmuhuet coeng. Thaephoeinah ya cakhaw, thui thai mahpawh.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
Hlang kah thuennah loh hlaeh ni a tung eh. Tedae BOEIPA dongah aka pangtung tah sueng.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Aka taemrhai kah maelhmai khaw muep a tlap uh. Tedae hlang taengkah laitloeknah tah BOEIPA hut ni.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
Hlang dueng long tah dumlai te tueilaehkoi a ti. Tedae halang long tah longpuei aka thuem te tueilaehkoi a ti van.
