Príslovia 29
1 Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
Toelthamnah a om lalah a rhawn aka mangkhak sak hlang tah hoeihnah om kolla pahoi khaem ni.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
Hlang dueng a pul vaengah pilnam a kohoe. Tedae halang loh a taemrhai vaengah pilnam huei.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
Cueihnah aka lungnah hlang loh a napa ko a hoe sak. Tedae pumyoi neh aka luem loh boeirhaeng khaw a milh sak.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
Tiktamnah dongah ni manghai loh khohmuen a pai sak. Tedae kapbaih aka ca hlang loh khohmuen a koengloeng.
5 Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
A hui taengah aka hoem hlang khaw amah khokan dongah ni lawk a tung coeng.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
Hlang boethae loh boekoeknah neh hlaeh a tung. Tedae aka dueng tah tamhoe tih a kohoe.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
Aka dueng long tah tattloel kah dumlai a ming pah. Halang long tah mingnah pataeng a yakming moenih.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
Saipaat hlang rhoek loh khorha a sat. Tedae hlang cueih rhoek long tah thintoek pataeng a dolh.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
Hlang cueih loh hlang ang taengah lai a thui. Tedae a tlai phoeiah tah luem puei cakhaw mongnah om mahpawh.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
Thii aka hal hlang rhoek loh cuemthuek te a hmuhuet uh. Tedae aka thuem rhoek long tah a hinglu a toem pah.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
Aka ang loh a mueihla khaw boeih a poh. Tedae aka cueih long tah a hnuk ah domyok a ti.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
A hong ol aka hnatung loh a taemrhai vaengah, a bibi rhoek khaw boeih halang uh.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
Khodaeng neh hlang kah a hnaephnapnah a humcui rhoi vaengah, BOEIPA loh a boktlap la mik a tueng sak.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
A ngolkhoel cikngae yoeyah sak ham atah, tattloel ham khaw manghai loh oltak neh lai a tloek pah.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
Cungcik neh toelthamnah loh cueihnah a paek. Tedae a hlahpham camoe loh a manu yah a bai.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
Halang rhoek a pul vaengah boekoek khaw pul. Tedae aka dueng long tah amih a cungkunah lam ni a. hmuh eh.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Na capa te toel lamtah na duem bitni. Na hinglu ham khaw buhmong m'paek ni.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Mangthui a om pawt atah pilnam khaw pam. Tedae olkhueng aka ngaithuen tah a yoethen pai.
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
Ol bueng neh sal a toel thai moenih. Yakming cakhaw hlat hae mahpawh.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
A ol neh aka cahawt hlang khaw na hmuh coeng. Anih lakah hlang ang taengah ngaiuepnah om ngai.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
A sal te a camoe lamloh aka dom tah, a hmailong ah khoemtloel la a coeng pah ni.
22 Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
Thintoek hlang loh olpungkacan a huek tih, kosi boei khaw boekoek la muep om.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
Hlang kah a hoemnah loh amah a kunyun sak. Te dongah a mueihla tlarhoel tah thangpomnah loh a moem.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
Hlanghuen taengah boe aka soep tah, a hinglu ni a. hmuhuet coeng. Thaephoeinah ya cakhaw, thui thai mahpawh.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
Hlang kah thuennah loh hlaeh ni a. tung eh. Tedae BOEIPA dongah aka pangtung tah sueng.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Aka taemrhai kah maelhmai khaw muep a tlap uh. Tedae hlang taengkah laitloeknah tah BOEIPA hut ni.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
Hlang dueng long tah dumlai te tueilaehkoi a ti. Tedae halang long tah longpuei aka thuem te tueilaehkoi a ti van.
