Príslovia 29
1 Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
Thuitaek pacoengah doeh angmah ih tahnong amtaksak kami loe, hoih thai ai, amrohaih to tong roep tih.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
Katoeng kami ukhaih kaa tawnh naah, kaminawk anghoe o; toe kahoih ai kami mah uk naah loe kaminawk palungset o.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
Palunghahaih koeh kami loe ampa to anghoesak; toe tangzat zaw nongpata hoi angkom kami loe a tawnh ih hmuen to pasaeng boih.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
Toenghaih hoiah prae uk siangpahrang loe prae to caksak; toe bokhaih tangqum paekhaih koeh kami loe a prae to amtimsak.
5 Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
A imtaeng pakoeh kami loe angmah aman hanah palok payang kami ah oh.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
Kasae kami loe a zaehaih pongah amanh; toe katoeng kami loe anghoehaih hoiah laa to sak.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
Katoeng kami loe kamtangnawk hanah khopoek pae; toe kahoih ai kami loe tidoeh dawncang ai.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
Minawk khet patoek kami loe vangpui to hmai angqongsak; toe palungha kami loe palungphuihaih to dipsak.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
Palungha hoi kamthu loe lam nawnto a caeh hoi naah, kamthu loe palungphuihaih hoiah maw, to tih ai boeh loe pahnuihaih hoiah maw om cadoeh, monghaih roe tawn mak ai.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
Minawk athii palong koeh kami loe katoeng kami to hnukma; toe katoeng kami loe minawk hinghaih to khet pae.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
Kamthu loe a poekhaih to taphong boih; toe palungha kami loe atue pha ai karoek to angphat.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
Ukkung mah amsawnlok to tahngai nahaeloe, a toksah tamnanawk boih loe kasae kami ah ni oh o.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
Kamtang hoi aling thaih kami anghmonghaih loe hae tiah oh; Angraeng mah ni nihnik hanah mik aanghaih to paek hmaek.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
Siangpahrang mah kamtang to toenghaih hoiah lokcaek nahaeloe, angmah ih angraeng tangkhang to cak poe tih.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
Thuitaekhaih cung mah palunghahaih to paek; toe prawt sut ih caa mah loe amno to ahmin setsak.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
Kasae kami pung naah, zaehaih doeh pung; toe katoeng kami mah loe nihcae amtimhaih to hnuk.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Na caa to thuitaek ah, to tih nahaeloe anih mah poek monghaih to na paek tih; ue, anih mah poeknawmhaih to na paek tih.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Angzo han koi hmuen hnukhaih om ai ah loe kaminawk amro o; toe patuk ih lok pazui kami loe tahamhoih.
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
Tamna loe kahoih lok khue hoi thuitaek han om ai; anih loe lok to thaih, toe thai ai baktiah om tih.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
Poek het ai ah karangah lok apae kami to na hnuk maw? To kami pongah loe kamthu to oepthoh kue.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
Tamna to nawkta nathuem hoiah kahoih ah khetzawn nahaeloe, hnukkhuem ah angmah ih caa ah angcoeng tih.
22 Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
Palungphui thaih kami mah angzoehhaih to tacawtsak, poek amthueng kami loe zaehaih sak pop.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
Amoekhaih mah kami to krahsak tathuk tih; toe kami tlim ah khosakhaih loe pakoehhaih ah oh.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
Kamqu hoi amyok kami loe a hinghaih to hnukma; anih mah kasae thuihaih lok to thaih, toe taphong han zit.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
Kami zithaih loe kami hanah patung ih dongh ah oh; toe Angraeng oep kami loe ngancuem tih.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Kami paroeai mah ukkung koehhaih to pakrong o; toe kami loe Angraeng khae hoiah ni toenghaih to hnuk.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
Katoeng kami mah toeng ai kami to panuet; katoeng ai kami mah toenghaih hoi khosah kami to panuet toengh.
