Príslovia 29
1 Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
Ang tawo nga midawat ug daghang mga pagbadlong apan nagpatikig sa iyang liog moabot ang higayon nga mapukan ug dili na gayod maayo.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
Kung kadtong nagabuhat ug matarong modaghan, maglipay ang katawhan, apan kung ang daotan nga tawo ang magmamando, manghupaw ang katawhan.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
Si bisan kinsa nga nahigugma sa kaalam makalipay sa iyang amahan, apan siya nga nagkig-uban sa mga nagbaligya ug dungog nagaguba sa iyang bahandi.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
Ang hari magtukod sa yuta pinaagi sa katarong, apan siya nga gusto makasapi maoy moguba niini.
5 Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
Ang tawo nga nag-ulog-ulog sa iyang silingan sama lamang nga nagbukhad ug pukot alang sa iyang mga tiil.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
Malit-ag ang tawong daotan pinaagi sa iyang kaugalingon nga sala, apan siya nga nagbuhat ug matarong mag-awit ug magmalipayon.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
Siya nga nagbuhat ug matarong nag-amping sa katungod sa mga kabos; ang tawong daotan dili makasabot niana nga kahibalo.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
Ang mga matamayon nagbutang ug kalayo sa siyudad, apan kadtong maalamon molikay sa kapungot.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
Kung adunay panaglalis sa tawong maalamon ug sa buangbuang, masuko lamang siya ug mokatawa, ug wala gayoy pagpahulay.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
Ang mga mamumuno magdumot kaniya nga walay sala ug pangitaon ang kinabuhi sa mga matarong.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
Ipakita gayod sa buangbuang ang tanan niyang kasuko, apan ang tawong maalamon makapugong niini ug mapailubon sa iyang kaugalingon.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
Kung ang magmamando magtagad sa mga bakak, ang tanan niyang mga kadagkoan mahimong daotan.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
Ang tawong kabos ug ang madaogdaogon managsama lamang, kay si Yahweh ang naghatag ug kahayag sa ilang mga mata.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
Kung maghukom ang hari sa mga kabos pinaagi sa kamatuoran, matukod ang iyang trono hangtod sa kahangtoran.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
Ang bunal ug ang pagpadlong mohatag ug kaalam; apan ang bata nga gilikay gikan sa pagpanton magpakaulaw sa iyang inahan.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
Kung ang mga tawong daotan anaa sa gahom, modagsang ang pagpakasala, apan kadtong nagbuhat ug matarong makakita sa pagkapukan sa mga tawong daotan.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Pantuna ang imong anak nga lalaki ug papahulayon ka niya; ug magdala siya ug kalipay sa imong kinabuhi.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Diin wala nay makita nga mga pagpanagna ang mga tawo managdagan, apan bulahan siya nga nagtuman sa balaod.
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
Dili nimo mabadlong ang mga ulipon pinaagi sa mga pulong, bisan tuod makasabot siya, magpakahilom lamang gihapon.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
Nakakita na ba ka ug tawo nga madali-dalion sa iyang gipamulong? Mas aduna pay paglaom ang usa ka buangbuang kaysa kaniya.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
Siya nga mapatuyangon sa iyang ulipon gikan sa iyang pagkabatan-on, adunay kasamok sa kaulahian niini.
22 Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
Ang masuk-anon nga tawo makapukaw sa panagbingkil ug ang hanas sa kaligutgot makahimo ug daghang mga sala.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
Ang garbo sa tawo makapaubos kaniya; apan siya nga adunay mapainubsanon nga espiritu mapasidunggan.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
Siya nga makig-uban sa mga kawatan masilag sa iyang kaugalingon nga kinabuhi; madungog niya ang pagtunglo ug walay ikasulti.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
Ang kahadlok sa tawo naghimo ug lit-ag, apan siya nga mosalig kang Yahweh mapanalipdan.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Daghan ang nagapangita sa dagway sa magmamando, apan gikan kang Yahweh moabot ang katarong alang kaniya.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
Ang walay katarong nga tawo gidumtan niadtong nagbuhat ug matarong, apan siya nga matarong ang dalan gidumtan sa mga tawong daotan.
