Príslovia 29
1 Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
Dunu da dima dawa: ma: ne gagabole sia: sea, di da eso huluane ilia sia: hihini amola hame nabasea, eso enoga di da dafane, bu wa: legadomu gogolemu.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
Moloidafa ouligisu dunu amo ea fi dunu da noga: le hahawane esala. Be moloi hame ouligisu dunu amo ea fi dunu da gayane, da: i dione esala.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
Nowa dunu e da Bagade Dawa: su Hou hogoi helesea, ea ada da ema hahawane amola nodoi ganumu. Be nowa dunu da sasagesu uda ema muni bagade galagasea da gagaoui bagade agoai.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
Hina bagade da moloidafa hou hanai galea, ea fifi asi gala da gasa bagade dialumu. Be hina bagade da muni hanai fawane galea, e da ea fi dunu wadela: lesimu.
5 Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
Di da dia dogolegei ilima dabua hahaeafusia, di da dina: sa: ima: ne sanisa.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
Wadela: le hamosu dunu ilia hou da ilila: sa: ima: ne sani agoai gala. Be molole hamosu dunu da hahawane halegale lala.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
Noga: i dunu da hame gagui dunu amola dunu huluane defele ba: sa. Be wadela: le hamosu dunu ilia amo hou hame dawa: sa.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
Hina: hou gaguia gadosu dunu da moilai bai bagade ilia fi wili gala: musa: hamosa. Be bagade dawa: su dunu da hou bu olofoma: ne hamosa.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
Dadawa: su dunu da gagaoui dunu ema fofada: sea, gagaoui dunu da dodona: gini ofesega: su fawane hamosa.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
Fuga: su dunu da molole hamosu dunu higasa. Be moloidafa dunu da asabole molole hamosu dunu ilia esalusu gaga: sa.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
Noga: le hame dawa: su dunu ilia da ilia ougi hou dunu huluane ba: ma: ne olelesa. Be noga: le dawa: su dunu ilia da ilia ougi hou gagulaligisa.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
Ouligisu dunu da ogogosu sia: amo nabasea, e fidili hawa: hamosu dunu huluane da ogogosu dunu agoai ba: mu.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
Hame gagui dunu amola ema se iabe banenesisu dunu elea hou da hisu hisu. Be liligi afadafa da defele. Hina Gode da elama si defele i dagoi.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
Hina bagade da hame gagui dunu noga: le gaga: sea, e da ode bagohame ouligisa ahoanumu.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
Mano fofonobo huluane dawa: ma: ne mololesisia, amo da ilia hou noga: le fidisa. Be mano da hi hanai hou hamosea, eme da gogosiamu.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
Wadela: le hamosu dunu da fi dunu ouligisia, wadela: i hou da bagade heda: sa. Be moloidafa dunu da mae bogole amo wadela: i ouligisu dunu ilia dafabe ba: mu.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Dia gofe da hou noga: le dawa: ma: ne, ema noga: le dawa: ma: ne se ianu mololesima. Amasea, di da ea hou hamoi noga: iba: le, hame gogosiamu.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Fifi asi gala da Godema hame fa: no bobogesea, da udigili gugunufisa. Nowa dunu da Gode Ea sema nabawane fa: no bobogesea da hahawane gala.
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
Di da dia hawa: hamosu dunuma ea hou mololesimusa: sia: fawane sia: sea, e da dia sia: ea gega nabimu, be ea hou hame afadenemu.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
Gagaoui dunu ea hou da hamedei gala. Be momabone sia: su dunu da mae dawa: le hedolo sia: sea, ea hou da baligili hamedei agoai ba: sa.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
Di da dia hawa: hamosu dunu amoma ea goihadiniganini eso amola fa: no, amo hi hanai liligi huluane ema iasea, e da eso enoga dia liligi huluane ladili dagomu.
22 Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
Hedolo momabone ougisu dunu ilia hamobeba: le, sia: ga gegesu amola bidi hamosu bagade doaga: sa.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
Di da gasa fi hou hamosea, fa: no dafamu. Be di da asabole hamosea, eno dunu da dima nodone dawa: mu.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
Wamolasu dunu ea na: iyado da hihima ha laidafa gala. E da fofada: su dunuma molole sia: sea, ea na: iyado da ema se imunu. Be e da ogogosea, e da Gode Ea se iasu ba: mu.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
Di da dunu eno ilia dia hou habaila: le dawa: su, di bagade da: i dione dawa: sea da se nabasu liligi agoane. Be di da Hina Godema dafawaneyale dawa: sea, E da di gaga: mu.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Dunu huluane da ouligisu dunu ea ilima nodone dawa: ma: ne hanasa. Be Hina Gode Hi fawane da ilima moloidafa hou hamosa.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
Molole hamosu dunu ilia da wadela: le hamosu dunuma higasa. Amola wadela: le hamosu dunu, ilia da molole hamosu dunuma higasa.
