Príslovia 28
1 Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
HUYE el impío sin que nadie lo persiga: mas el justo está confiado como un leoncillo.
2 Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
Por la rebelión de la tierra sus príncipes son muchos: mas por el hombre entendido y sabio permanecerá sin mutación.
3 Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
El hombre pobre y robador de los pobres, es lluvia de avenida y sin pan.
4 Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
Los que dejan la ley, alaban á los impíos: mas los que la guardan, contenderán con ellos.
5 Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
Los hombres malos no entienden el juicio: mas los que buscan á Jehová, entienden todas las cosas.
6 Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
Mejor es el pobre que camina en su integridad, que el de perversos caminos, y rico.
7 Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
El que guarda la ley es hijo prudente: mas el que es compañero de glotones, avergüenza á su padre.
8 Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
El que aumenta sus riquezas con usura y crecido interés, para que se dé á los pobres lo allega.
9 Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
El que aparta su oído para no oir la ley, su oración también es abominable.
10 Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
El que hace errar á los rectos por el mal camino, él caerá en su misma sima: mas los perfectos heredarán el bien.
11 Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
El hombre rico es sabio en su opinión: mas el pobre entendido lo examinará.
12 Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
Cuando los justos se alegran, grande es la gloria; mas cuando los impíos son levantados, es buscado el hombre.
13 Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
El que encubre sus pecados, no prosperará: mas el que los confiesa y se aparta, alcanzará misericordia.
14 Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
Bienaventurado el hombre que siempre está temeroso: mas el que endurece su corazón, caerá en mal.
15 Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
León rugiente y oso hambriento, [es] el príncipe impío sobre el pueblo pobre.
16 Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
El príncipe falto de entendimiento multiplicará los agravios: [mas] el que aborrece la avaricia, prolongará sus días.
17 Èlověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
El hombre que hace violencia con sangre de persona, huirá hasta el sepulcro, y nadie le detendrá.
18 Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
El que en integridad camina, será salvo; mas el de perversos caminos caerá en alguno.
19 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
El que labra su tierra, se hartará de pan: mas el que sigue los ociosos, se hartará de pobreza.
20 Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
El hombre de verdad tendrá muchas bendiciones: mas el que se apresura á enriquecer, no será sin culpa.
21 Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
Tener acepción de personas, no es bueno: hasta por un bocado de pan prevaricará el hombre.
22 Èlověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
Apresúrase á ser rico el hombre de mal ojo; y no conoce que le ha de venir pobreza.
23 Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
El que reprende al hombre, hallará después mayor gracia que el que lisonjea con la lengua.
24 Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
El que roba á su padre ó á su madre, y dice que no es maldad, compañero es del hombre destruidor.
25 Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
El altivo de ánimo suscita contiendas: mas el que en Jehová confía, medrará.
26 Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
El que confía en su corazón es necio; mas el que camina en sabiduría, será salvo.
27 Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
El que da al pobre, no tendrá pobreza: mas el que aparta sus ojos, tendrá muchas maldiciones.
28 Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.
Cuando los impíos son levantados, esconderáse el hombre: mas cuando perecen, los justos se multiplican.
