Príslovia 28
1 Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
Agtaray dagiti managdakdakes uray no awan ti mangkamkamat kadakuada, ngem dagiti agar-aramid iti umno ket natured a kas iti urbon a leon.
2 Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
Gapu iti basol ti daga, addaan daytoy kadagiti mangiturturay, ngem babaen iti tao nga addaan iti pannakaawat ken pannakaammo, agpautto daytoy iti atiddug a tiempo.
3 Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
Ti maysa a napanglaw a tao a mangidaddadanes kadagiti padana a napanglaw ket kas iti bumayakabak a tudo nga awan ibatina a taraon.
4 Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
Dagiti mangtallikod iti linteg ket dayawenda dagiti nadangkes a tattao, ngem guraen ida dagiti agtultulnog iti linteg.
5 Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
Saan a maawatan dagiti dakes a tattao ti hustisia, ngem maawatan dagiti mangsapsapul kenni Yahweh dagiti amin a banag.
6 Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
Nasaysayaat ti napanglaw a tao nga agbibiag iti kinatarnawna, ngem iti nabaknang a tao a dakes dagiti aramidna.
7 Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
Ti agtungtungpal iti linteg ket maysa nga anak nga addaan iti pannakaawat, ngem ti tao a kadua dagiti narawet ket ibabainna ti amana.
8 Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
Ti agur-urnong iti kinabaknangna babaen iti nangato a panangporsiyentona iti ipapautangna ket ur-urnongenna ti kinabaknangna a maipaayto iti tao a naasi kadagiti napanglaw a tattao.
9 Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
No adda saan a dumdumngeg iti linteg, uray pay ti kararagna ket makarimon.
10 Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
Ti siasinoman a mangiturong iti nalinteg iti dakes a wagas ket matnag iti bukodna nga abut, ngem maaddaan iti nasayaat a tawid ti awan basolna.
11 Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
Ti baknang a tao ket mabalin a masirib iti bukodna a panagkita, ngem matakuatanto isuna ti napanglaw a tao nga addaan iti pannakaawat.
12 Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
Inton adda balligi para kadagidiay agar-aramid iti umno, addanto naindaklan a dayag, ngem inton bumangon dagiti nadangkes, aglemmeng dagiti tattao.
13 Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
Ti mangilemlemmeng kadagiti basolna ket saan a rumang-ay, ngem ti agbabawi ken tumallikod kadagitoy ket makaassianto.
14 Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
Naragsak ti maysa a tao a kanayon nga agbibiag nga addaan iti panagraem, ngem ti siasinoman a mangpatangken iti pusona ket mariribukanto.
15 Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
Kas iti agngerngernger a leon wenno agdakdakiwas nga oso ti kaiyarigan ti nadangkes a mangiturturay kadagiti napanglaw a tattao.
16 Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
Maysa a naranggas a mangidadanes ti kaiyarigan ti mangiturturay nga awanan iti pannakaawat, ngem ti manggurgura iti kinaulbod ket pumautto dagiti aldawna.
17 Èlověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
No nagbiddut ti maysa a tao gapu ta adda pinagsayasayna ti darana, aglemmengto isuna agingga a matay, ket awanto ti tumulong kenkuana.
18 Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
Natalgedto ti siasinoman nga agbiag nga addaan iti kinatarnaw, ngem dagus a matnag ti agbibiag iti nakillo a wagas.
19 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
Ti tao a mangtrabtrabaho iti dagana ket maaddaanto iti adu a taraon, ngem maaddaanto iti adu a rigat ti siasinoman a mangsurot iti awan serserbina nga aramid.
20 Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
Ti napudno a tao ket maaddaanto iti adu a bendision, ngem madusanto ti tao a bumaknang iti apagbiit.
21 Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
Saan a nasayaat a mangipakita iti panangidumduma, ngem agbasol ti tao para iti sangapidaso a tinapay.
22 Èlověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
Kamkamaten ti naimot a tao ti kinabaknang, ngem saanna ammo nga umayto kenkuana ti kinarigat.
23 Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
Ti siasinoman a mangtubngar iti maysa a tao ket makasarakto iti ad-adu a pabor manipud kenkuana ngem ti maysa a tao a mangpatpatiray-ok kenkuana babaen iti dilana.
24 Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
Siasinoman a mangtakaw iti sanikua ti ama wenno inana nga ibagana a, “Saan a basol dayta,” kadua isuna ti manangdadael.
25 Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
Mangparnuay iti apa ti naagum a tao, ngem rumang-ay ti agtaltalek kenni Yahweh.
26 Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
Maag ti agtaltalek iti bukodna a bagi, ngem ti siasinoman nga agbibiag iti kinasirib ket maiyadayo manipud iti peggad.
27 Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
Awan pagkurangan ti mangtultulong kadagiti napanglaw, ngem siasinoman a saan a mangikaskaso kadakuada ket aglak-amto iti adu a lunod.
28 Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.
No bumileg dagiti nadangkes, aglemmeng dagiti tattao, ngem no mapukaw dagiti nadangkes, umadu dagiti agar-aramid iti umno.
