Príslovia 28
1 Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
The wicked flee when no man pursueth: but the righteous are bold as a lion.
2 Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
For the transgression of a land many [are] the princes thereof: but by a man of understanding [and] knowledge the state [thereof] shall be prolonged.
3 Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
A poor man that oppresseth the poor [is like] a sweeping rain which leaveth no food.
4 Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
They that forsake the law praise the wicked: but such as keep the law contend with them.
5 Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
Evil men understand not judgment: but they that seek the LORD understand all [things].
6 Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
Better [is] the poor that walketh in his uprightness, than [he that is] perverse [in his] ways, though he [be] rich.
7 Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
Whoso keepeth the law [is] a wise son: but he that is a companion of riotous [men] shameth his father.
8 Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
He that by usury and unjust gain increaseth his substance, he shall gather it for him that will pity the poor.
9 Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
He that turneth away his ear from hearing the law, even his prayer [shall be] abomination.
10 Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
Whoso causeth the righteous to go astray in an evil way, he shall fall himself into his own pit: but the upright shall have good [things] in possession.
11 Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
The rich man [is] wise in his own conceit; but the poor that hath understanding searcheth him out.
12 Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
When righteous [men] do rejoice, [there is] great glory: but when the wicked rise, a man is hidden.
13 Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
He that covereth his sins shall not prosper: but whoso confesseth and forsaketh [them] shall have mercy.
14 Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
Happy [is] the man that feareth alway: but he that hardeneth his heart shall fall into mischief.
15 Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
[As] a roaring lion, and a ranging bear; [so is] a wicked ruler over the poor people.
16 Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
The prince that wanteth understanding [is] also a great oppressor: [but] he that hateth covetousness shall prolong [his] days.
17 Èlověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
A man that doeth violence to the blood of [any] person shall flee to the pit; let no man stay him.
18 Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
Whoso walketh uprightly shall be saved: but [he that is] perverse [in his] ways shall fall at once.
19 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
He that tilleth his land shall have plenty of bread: but he that followeth after vain [persons] shall have poverty enough.
20 Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
A faithful man shall abound with blessings: but he that maketh haste to be rich shall not be innocent.
21 Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
To have respect of persons [is] not good: for for a piece of bread [that] man will transgress.
22 Èlověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
He that hasteth to be rich [hath] an evil eye, and considereth not that poverty shall come upon him.
23 Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
He that rebuketh a man afterwards shall find more favour than he that flattereth with the tongue.
24 Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
Whoso robbeth his father or his mother, and saith, [It is] no transgression; the same [is] the companion of a destroyer.
25 Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
He that is of a proud heart stirreth up strife: but he that putteth his trust in the LORD shall be made fat.
26 Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
He that trusteth in his own heart is a fool: but whoso walketh wisely, he shall be delivered.
27 Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
He that giveth unto the poor shall not lack: but he that hideth his eyes shall have many a curse.
28 Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.
When the wicked rise, men hide themselves: but when they perish, the righteous increase.
