Príslovia 27
1 Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.
Ko irengevoha’o ty hamaray, fa tsy fohi’o ze mete haboa’ ty andro.
2 Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.
Angao ho tsiririe’ ty ila’e fa tsy ty falie’o, ty alik’ama’o fa tsy o fivimbi’oo.
3 Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.
Mavesatse ty vato; midogìñe ty faseñe, fe mavesatse te am’iereo ty haembera’ i dagola.
4 Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?
Toe masiake ty habosehañe, sorotombake ty loa-tiñake, fa ia ka ty mahafiatreke ty famarahiañe.
5 Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.
Hàmake ty endak’ am-batraike, ta ty hatea mietake.
6 Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.
Vente’e ty fikobokoboan-drañetse, ta ty oroke maro’ i rafelahiy.
7 Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.
Malay tantele ty ànjañe, fe mamy ami’ty saliko ze atao mafaitse.
8 Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.
Hoe foly mandifik’ ami’ty traño’e, t’indaty mandridrike ami’ty akiba’e.
9 Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.
Mampinembanembañ’ arofo ty rano mañitse naho ty rame, vaho mahasaro-tron-drañetse ty famerea’ondaty.
10 Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.
Ko aforintse’o ty rañe’o naho ty rañen-drae’o, vaho ko mamonje ty anjomban-drahalahi’o naho mivovò ama’o ty hankàñe; kitra’e ty mpitrao-tanàñe marine eo, ta ty rahalahy añe.
11 Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
Mahihira irehe anake, naho ampiehafo ty troko, hahavaleako ze mitombok’ ahy.
12 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
Mahaonin-kankàñe ty mahilala le miampitse, fe misibeke mb’eo ty forom-po, vaho mijale.
13 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.
Rambeso ty sarimbo’ i nitsoake ambahiniy, le ifihino ho antoke ty amy ampela tsy fohiñey.
14 Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.
Ty mitata rañetse am-pazake te terak’ andro, hatao ho fatse ama’e.
15 Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;
Hambañe ami’ty fitsopatsopan’ andro avy, ty rakemba mitribahatse;
16 Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.
hamejan-tioke t’ie hamejañ’aze, hoe mamihiñe menak’ am-pitàn-kavana.
17 Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
Maniom-by ty vy, vaho andrañita’ ondaty ty vintan-drañe’e.
18 Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.
Hikama ty voa’e ty mañalahala sakoañe, vaho hasiñeñe ty miatrake i talè’ey.
19 Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.
Manahake ty tarehen-drano hetsoroen-daharañe, ty hetsoroen’ arofo’ ondaty t’ondaty.
Tsimbia tsy etsake ty tsikeokeoke naho ty hankàñe, le liae tsy eneñe ty fihaino’ ondaty. (Sheol h7585)
21 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.
Am-patañe ty volafoty vaho an-toñake ty volamena, fitsoehañe ondaty ty engeñe atolots’aze.
22 Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.
Ndra te demoheñe amañ’ana-deo an-deoñe mitraoke tsako lisaneñe ty dagola, mbe tsy hisitak’ ama’e ty hanè’e.
23 Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.
Rendreho soa o hare’oo, vaho dareo o lia-rai’oo,
24 Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.
fa tsy nainai’e ty vara, naho tsy ho añ’afe’afe’e ty sabakam-bolonahetse.
25 Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.
Ie fa tinatake i ahetsey, naho mitiry o tiritiri’eo, vaho natontoñe ty ahetse am-bohitse ey;
26 Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.
ho siki’o o anak-añondrio, vaho ho vilin-teteke o ose-lahio;
27 Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.
mahaeneñe ty fikama’o i rononon’ osey, naho ho hane’ o keleia’oo, vaho ho famahanañe o anak-ampata’oo.
