< Príslovia 27 >

1 Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.
Rühme dich nicht des morgenden Tages; denn du weißest nicht, was heute sich begeben mag.
2 Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.
Laß dich einen andern loben und nicht deinen Mund, einen Fremden und nicht deine eigenen Lippen.
3 Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.
Stein ist schwer und Sand ist Last; aber des Narren Zorn ist schwerer denn die beiden.
4 Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?
Zorn ist ein wütig Ding, und Grimm ist ungestüm; und wer kann vor dem Neid bestehen?
5 Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.
Öffentliche Strafe ist besser denn heimliche Liebe.
6 Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.
Die Schläge des Liebhabers meinen's recht gut; aber das Küssen des Hassers ist ein Gewäsch.
7 Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.
Eine volle Seele zertritt wohl Honigseim; aber einer hungrigen Seele ist alles Bittre süß.
8 Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.
Wie ein Vogel ist, der aus seinem Nest weicht, also ist, der von seiner Stätte weicht.
9 Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.
Das Herz freuet sich der Salbe und Räuchwerk; aber ein Freund ist lieblich um Rats willen der Seele.
10 Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.
Deinen Freund und deines Vaters Freund verlaß nicht. Und gehe nicht ins Haus deines Bruders, wenn dir's übel gehet; denn ein Nachbar ist besser in der Nähe weder ein Bruder in der Ferne.
11 Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
Sei weise, mein Sohn, so freuet sich mein Herz, so will ich antworten dem, der mich schmähet.
12 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
Ein Witziger siehet das Unglück und verbirgt sich; aber die Albernen gehen durch und leiden Schaden.
13 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.
Nimm dem sein Kleid der für einen andern Bürge wird, und pfände ihn um der Fremden willen.
14 Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.
Wer seinen Nächsten mit lauter Stimme segnet und früh aufstehet, das wird ihm für einen Fluch geredet.
15 Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;
Ein zänkisch Weib und stetiges Triefen, wenn's sehr regnet, werden wohl miteinander verglichen.
16 Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.
Wer sie aufhält, der hält den Wind und will das Öl mit der Hand fassen.
17 Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
Ein Messer wetzt das andere und ein Mann den andern.
18 Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.
Wer seinen Feigenbaum bewahret, der isset Früchte davon; und wer seinen HERRN bewahret, wird geehret.
19 Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.
Wie der Schemen im Wasser ist gegen das Angesicht, also ist eines Menschen Herz gegen den andern.
20 Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou. (Sheol h7585)
Hölle und Verderbnis werden nimmer voll, und der Menschen Augen sind auch unsättig. (Sheol h7585)
21 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.
Ein Mann wird durch den Mund des Lobers bewähret wie das Silber im Tiegel und das Gold im Ofen.
22 Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.
Wenn du den Narren im Mörser zerstießest mit dem Stämpfel wie Grütze, so ließe doch seine Narrheit nicht von ihm.
23 Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.
Auf deine Schafe hab acht und nimm dich deiner Herde an;
24 Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.
denn Gut währet nicht ewiglich, und die Krone währet nicht für und für.
25 Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.
Das Heu ist aufgegangen und ist da das Gras, und wird Kraut auf den Bergen gesammelt.
26 Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.
Die Lämmer kleiden dich, und die Böcke geben dir das Ackergeld.
27 Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.
Du hast Ziegenmilch genug zur Speise deines Hauses und zur Nahrung deiner Dirnen.

< Príslovia 27 >