< Príslovia 27 >
1 Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.
Älä huomispäivästä kersku, sillä et tiedä, mitä mikin päivä synnyttää.
2 Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.
Kehukoon sinua toinen, ei oma suusi; vieras, eikä omat huulesi.
3 Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.
Raskas on kivi ja painava hiekka, mutta molempia raskaampi hullun suuttumus.
4 Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?
Kiukku on julma, viha on niinkuin tulva; mutta kuka voi kestää luulevaisuutta?
5 Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.
Parempi julkinen nuhde kuin salattu rakkaus.
6 Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.
Ystävän lyönnit ovat luotettavat, mutta vihamiehen suutelot ylenpalttiset.
7 Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.
Kylläinen polkee hunajaakin, nälkäiselle on kaikki karvaskin makeata.
8 Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.
Kuin pesästään paennut lintu, on mies paossa kotipaikoiltaan.
9 Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.
Öljy ja suitsuke ilahuttavat sydämen; samoin ystävän hellyys, alttiisti neuvoja antavainen.
10 Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.
Ystävääsi ja isäsi ystävää älä hylkää, äläkä hätäpäivänäsi mene veljesi taloon: parempi läheinen naapuri kuin kaukainen veli.
11 Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
Viisastu, poikani, ja ilahuta minun sydämeni, niin minä voin antaa herjaajalleni vastauksen.
12 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
Mielevä näkee vaaran ja kätkeytyy, mutta yksinkertaiset käyvät kohti ja saavat vahingon.
13 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.
Ota siltä vaatteet, joka toista takasi, ja ota häneltä pantti vieraan naisen tähden.
14 Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.
Joka siunaa ystäväänsä isoäänisesti aamulla varhain, sille se luetaan kiroukseksi.
15 Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;
Räystäästä tippuva vesi sadepäivänä ja toraisa vaimo ovat yhdenveroiset.
16 Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.
Joka tahtoo hänet salassa pitää, se tuulta salassa pitää, se tavoittaa öljyä oikeaan käteensä.
17 Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
Rauta rautaa hioo, ja ihminen toistansa hioo.
18 Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.
Joka viikunapuuta hoitaa, saa syödä sen hedelmää; ja joka isännästänsä vaarin pitää, se tulee kunniaan.
19 Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.
Niinkuin kasvot kuvastuvat vedessä, niin ihmisen sydän toisessa ihmisessä.
20 Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou. (Sheol )
Tuonela ja horna eivät kylläänsä saa; eivät myös saa kylläänsä ihmisen silmät. (Sheol )
21 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.
Hopealle sulatin, kullalle uuni; mies maineensa mukainen.
22 Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.
Survo hullua huhmaressa, petkelellä surveitten seassa: ei erkane hänestä hänen hulluutensa.
23 Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.
Tiedä tarkoin, miltä pikkukarjasi näyttää; pidä huoli laumoista.
24 Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.
Sillä eivät aarteet säily iäti; ja pysyykö kruunukaan polvesta polveen?
25 Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.
Kun heinä on mennyt ja tuore äpäre tulee näkyviin ja ruoho on koottu vuorilta,
26 Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.
on sinulla karitsoita puvuksesi ja vuohipukkeja pellon ostohinnaksi
27 Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.
ja vuohenmaitoa kyllin ravinnoksesi, perheesi ravinnoksi ja palvelijatartesi elatukseksi.