Príslovia 27
1 Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.
Älä kehu huomisesta päivästä; sillä et sinä tiedä, mitä tänäpänä tapahtuu.
2 Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.
Anna toisen sinuas kiittää, ja ei sinun oman suus, muukalaisen, ja ei omin huultes.
3 Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.
Kivi on raskas ja santa painaa; vaan tyhmän viha on raskaampi kuin ne molemmat.
4 Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?
Viha on julma kappale ja karvas mieli on myrsky; ja kuka taitaa olla kateutta vastaan?
5 Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.
Julkinen kuritus on parempi kuin salainen rakkaus.
6 Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.
Hyvänsuovan haavat ovat paremmet kuin petolliset Vainoojain suunantamiset.
7 Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.
Ravittu sielu polkee hunajaa; vaan isoovaiselle sielulle ovat kaikki karvaatkin makiat.
8 Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.
Niinkuin lintu, joka pesästänsä kulkee, niin on se mies, joka siastansa siirtää.
9 Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.
Voiteesta ja suitsutuksesta sydän iloitsee, ja ystävän hyvä neuvo on sielulle otollinen.
10 Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.
Älä hylkää ystävääs, ja isäs ystäviä, ja älä mene veljes huoneesen, kuin sinun väärin käy; sillä parempi on kylänmies, joka läsnä on, kuin veli, joka taampana on.
11 Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
Ole viisas, poikani, ja iloita sydämeni, että minä taitaisin vastata sitä, joka minua pilkkaa.
12 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
Viisas näkee vaaran, ja lymyttää itsensä; vaan tyhmät menevät siihen, ja saavat vahingon.
13 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.
Ota hänen vaattensa, joka toisen takaa, ja ota häneltä pantti muukalaisen edestä.
14 Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.
Joka lähimmäistänsä siunaa korkialla äänellä, ja nousee varhain, se luetaan hänelle kiroukseksi.
15 Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;
Riitainen vaimo, ja alinomainen tiukkuminen suuresta sateesta, nämät oikein yhteen verrataan.
16 Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.
Joka häntä tahtoo kätkeä, hän käsittelee tuulta, ja pivo öljyä kädessänsä.
17 Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
Veitsi hioo veitsen, ja mies teroittaa ystävänsä.
18 Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.
Joka fikunapuunsa varjelee, se syö siitä hedelmän, ja joka herraansa vartioitsee, se kunnioitetaan.
19 Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.
Niinkuin varjo on vedessä ihmisen kasvon suhteen, niin on ihmisen sydän toisia vastaan.
Helvetti ja kadotus ei tule ikänä täyteen, ja ihmisen silmät ovat tyytymättömät. (Sheol h7585)
21 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.
Mies tulee kiusatuksi kiittäjän suun kautta, niinkuin hopia ahjossa ja kulta pätsissä.
22 Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.
Jos sinä huhmaressa survoisit tyhmän niinkuin ryynit, niin ei kuitenkaan hänen hulluutensa hänestä erkane.
23 Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.
Ota ahkera vaari lampaistas, ja pidä murhe laumastas;
24 Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.
Sillä ei tavara ole ijankaikkisesti, eikä kruunu suvusta sukuun.
25 Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.
Ruoho käy ylös ja kukkaset puhkeevat, ja heinät vuorilla kootaan.
26 Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.
Lampaat vaatettavat sinua, ja kauriit antavat pellon vuoron.
27 Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.
Sinulla on vuohten rieskaa kyllä sekä omaksi settä huonees ravinnoksi, ja piikais elatukseksi.
