Príslovia 27
1 Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.
Ros dig ikke af den Dag i Morgen; thi du ved ikke, hvad Dagen vil føde.
2 Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.
Lad en fremmed rose dig og ikke din egen Mund; en anden og ikke dine egne Læber!
3 Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.
Stenen er svar, og Sandet er tungt; men Daarens Fortørnelse er svarere end begge.
4 Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?
Hidsighed er grum, og Vrede strømmer over; men hvo kan staa for Skinsyge?
5 Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.
Aabenbar Irettesættelse er bedre end skjult Kærlighed.
6 Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.
Saar af en Elsker ere vel mente, men den hadefuldes Kys ere rigelige.
7 Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.
En mæt Sjæl vrager Honningkage; men alt besk er sødt for en hungrig Sjæl.
8 Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.
Ligesom en Spurv, der flagrer om borte fra sin Rede, saa er en Mand, der vanker omkring borte fra sit Sted.
9 Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.
Olie og Røgelse glæde Hjertet, og en Vens Sødhed glæder, naar den kommer fra hans Sjæls Raad.
10 Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.
Forlad ikke din Ven og din Faders Ven, og gak ikke i din Broders Hus paa din Nøds Dag; bedre er en Nabo nær hos end en Broder langt borte.
11 Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
Vær viis, min Søn! og glæd mit Hjerte, paa det jeg kan svare den, som forhaaner mig.
12 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
Den kloge saa Ulykken og skjulte sig; men de uerfarne gik frem og maatte bøde.
13 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.
Naar en gaar i Borgen for en fremmed, tag saa hans Klæder, og tag Pant af ham for den fremmede Kvindes Skyld.
14 Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.
Hvo som velsigner sin Næste med høj Røst aarle om Morgenen, ham skal det regnes for en Forbandelse.
15 Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;
Et vedholdende Tagdryp paa en Regndag og en trættekær Kvinde ligne hinanden.
16 Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.
Hver som søger at skjule hende, skjuler Vind, og hans højre Haand griber i Olie.
17 Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
Jern skærpes ved Jern, og en Mand skærpes over for hans Næstes Ansigt.
18 Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.
Hvo, som bevarer et Figentræ, skal æde Frugt deraf, og hvo der tager Vare paa sin Herre, skal æres.
19 Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.
Ligesom i Vandet Ansigt er imod Ansigt, saa er et Menneskes Hjerte imod et Menneske.
Dødsriget og Afgrunden kunne ikke mættes, saa kunne og Menneskens Øjne ikke mættes. (Sheol h7585)
21 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.
Diglen er til Sølvet og Ovnen til Guldet, og en Mand prøves efter, hvad han roser.
22 Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.
Dersom du vilde støde en Daare i Morteren med Støderen midt iblandt Gryn, skal hans Daarskab dog ikke vige fra ham.
23 Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.
Du skal grant kende dine Faars Udseende; sæt din Hu til Hjordene!
24 Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.
Thi Gods er ikke evindelig, og mon en Krone varer. Ira Slægt til Slægt?
25 Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.
Naar Høet er bortført, saa lader Græsset sig se igen, og Urterne paa Bjergene sankes.
26 Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.
Lammene ere til dine Klæder, og Bukke ere en Ager værd.
27 Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.
Og du har Gedemælk nok til Føde for dig, til Føde for dit Hus, og Livs Ophold til dine Piger.
