Príslovia 26
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
Kakor sneg poleti in kakor dež ob času žetve, tako se čast ne poda bedaku.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
Kakor ptica s potepanjem, kakor lastovka z letenjem, tako prekletstvo brez razloga ne bo prišlo.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
Bič za konja, uzda za osla in palica za hrbet bedaka.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
Bedaku ne odgovori glede na njegovo neumnost, da ne bi bil tudi ti podoben njemu.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Odgovori bedaku glede na njegovo neumnost, da on ne bi bil moder v svoji lastni domišljavosti.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
Kdor pošilja sporočilo po roki bedaka, si odseka stopala in pije škodo.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
Nogi hromega nista enaki; takšna je prispodoba v ustih bedakov.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
Kakor kdor poveže kamen v pračo, tak je, kdor daje čast bedaku.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
Kakor gre trn v roko pijanca, taka je prispodoba v ustih bedakov.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
Velik Bog, ki je ustvaril vse stvari, nagrajuje tako bedaka kakor prestopnike.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
Kakor se pes vrača k svojemu izbljuvku, tako se bedak vrača k svoji neumnosti.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Ali vidiš modrega človeka v njegovi lastni domišljavosti? Več upanja je za bedaka kakor zanj.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
Len človek pravi: » Tam je lev na poti, lev je na ulicah.«
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
Kakor se vrata obračajo na svojih tečajih, tako se leni na svoji postelji.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
Leni skriva svojo roko v svojem naročju, žalosti ga, da jo ponovno prinese k svojim ustom.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
Lenuh je modrejši v svoji lastni domišljavosti, kakor sedem mož, ki lahko izkažejo razlog.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
Kdor gre mimo in se vmešava v prepir, ki mu ne pripada, je podoben tistemu, ki psa zgrabi za ušesa.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
Kakor zmešan človek, ki meče kose tlečega lesa, puščice in smrt,
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
tak je človek, ki zavaja svojega bližnjega in pravi: »Ali nisem na zabavi?«
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Kjer ni nobenega lesa, tam ogenj poide. Tako, kjer ni tožljivca, prepir preneha.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
Kakor je oglje za vročo žerjavico in drva za ogenj, tako je prepirljiv človek za podžiganje prepira.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Besede tožljivca so kakor rane in gredo navzdol v najnotranjejše dele trebuha.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
Goreče ustnice in zlobno srce sta podobna črepinji, pokriti s srebrovo žlindro.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
Kdor sovraži, prikriva s svojimi ustnicami in znotraj sebe shranjuje prevaro;
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
kadar govori lepo, mu ne verjemi, kajti sedem ogabnosti je v njegovem srcu.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
Čigar sovraštvo je pokrito s prevaro, bo njegova zlobnost razkazana pred celotno skupnostjo.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
Kdorkoli koplje jamo, bo padel vanjo, in kdor vali kamen, se bo le-ta vrnil nadenj.
28 Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
Lažniv jezik sovraži tiste, ki so prizadeti z njim in prilizovanje ust dela propad.
