< Príslovia 26 >

1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
Assim como a neve no verão, como a chuva na colheita, assim também não convém a honra para o tolo.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
Como um pássaro a vaguear, como a andorinha a voar, assim também a maldição não virá sem causa.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
Açoite para o cavalo, cabresto para o asno; e vara para as costas dos tolos.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
Não respondas ao tolo conforme sua loucura; para que não te faças semelhante a ele.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Responde ao tolo conforme sua loucura, para que ele não seja sábio aos seus próprios olhos.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
Quem manda mensagens pelas mãos do tolo é como quem corta os pés e bebe violência.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
[Assim] como não funcionam as pernas do aleijado, assim também é o provérbio na boca dos tolos.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
Dar honra ao tolo é como amarrar uma pedra numa funda.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
Como espinho na mão do bêbado, assim é o provérbio na boca dos tolos.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
[Como] um flecheiro que atira para todo lado, [assim] é aquele que contrata um tolo [ou] que contrata alguém que vai passando.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
Como um cão que volta a seu vômito, [assim] é o tolo que repete sua loucura.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Viste algum homem sábio aos seus próprios olhos? Mais esperança há para o tolo do que para ele.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
O preguiçoso diz: Há uma fera no caminho; há um leão nas ruas.
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
[Como] a porta se vira em torno de suas dobradiças, [assim] o preguiçoso [se vira] em sua cama.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
O preguiçoso põe sua mão no prato, e acha cansativo demais trazê-la de volta a sua boca.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
O preguiçoso se acha mais sábio aos próprios olhos do que sete que respondem com prudência.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
Aquele que, enquanto está passando, [se envolve] em briga que não é sua, é [como] o que pega um cão pelas orelhas.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
Como o louco que lança faíscas, flechas e coisas mortíferas,
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
Assim é o homem que engana a seu próximo, e diz: Não estava eu [só] brincando?
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Sem lenha, o fogo se apaga; e sem fofoqueiro, a briga termina.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
O carvão é para as brasas, e a lenha para o fogo; e o homem difamador para acender brigas.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
As palavras do fofoqueiro são como alimentos deliciosos, que descem ao interior do ventre.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
Como um vaso de fundição coberto de restos de prata, [assim] são os lábios inflamados e o coração maligno.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
Aquele que odeia dissimula em seus lábios, mas seu interior abriga o engano;
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
Quando ele [te] falar agradavelmente com sua voz, não acredites nele; porque há sete abominações em seu coração;
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
Cujo ódio está encoberto pelo engano; sua maldade será descoberta na congregação.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
Quem cava uma cova, nela cairá; e quem rola uma pedra, esta voltará sobre ele.
28 Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
A língua falsa odeia aos que ela atormenta; e a boca lisonjeira opera ruína.

< Príslovia 26 >