Príslovia 26
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
Ndenge mvula ya pembe elimwaka na tango ya molunge, mpe mvula enokaka te na tango ya elanga, ndenge wana mpe lokumu oyo bapesi na zoba ekowumela na ye te.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
Ndenge ndeke ya moke oyo babengaka mwano ekendaka bipai na bipai to mbilambila epumbwaka-pumbwaka, ndenge wana mpe elakeli mabe ezwaka te moto oyo asali na ye mabe te.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
Ndenge fimbu ezalaka malamu mpo na mpunda, mpe ekangiseli ezalaka malamu mpo na monoko ya ane, ndenge wana mpe fimbu ezalaka malamu mpo na mokongo ya zoba.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
Kozongisela zoba te kolanda bozoba na ye, noki te okokokana na ye.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Zongisela zoba kolanda bozoba na ye, noki te akomimona moto ya bwanya na miso na ye moko.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
Moto oyo atindaka sango na nzela ya zoba azali lokola moto oyo amikati makolo mpe amilukeli makambo.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
Ndenge makolo ya ebosono ezalaka makasi te, ndenge wana mpe masese ezalaka na nguya te kati na monoko ya zoba.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
Kopesa zoba lokumu ezali lokola kotia libanga na ebambelo mabanga.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
Lisese kati na monoko ya zoba ezali lokola etape ya banzube kati na loboko ya moto oyo alangwe masanga.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
Moto oyo azwaka zoba to moleki nzela na mosala azali lokola soda oyo azokisaka moto nyonso na likonga.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
Ndenge kaka mbwa ezongelaka kolia biloko oyo yango moko esanzi, ndenge wana mpe zoba azongelaka bozoba na ye.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Eleki malamu kotia elikya na zoba, na esika ete otia elikya na moto oyo amimonaka moto ya bwanya na miso na ye moko.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
Moto ya goyigoyi alobaka: « Nkosi ekangi nzela! Nyama moko ya mabe ezali na kati-kati ya balabala! »
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
Moto ya goyigoyi abalukaka na mbeto na ye ndenge ekuke ebalukaka na biloko oyo efungolaka yango.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
Moto ya goyigoyi akotisaka loboko na ye kati na bilei, kasi akokaka te kozongisa yango na monoko.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
Moto ya goyigoyi amimonaka ete azali na bwanya koleka bato sambo ya mayele.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
Moto oyo akotaka makambo oyo etali ye te azali lokola moto oyo akangi mbwa na matoyi.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
Ndenge moto ya liboma abwakaka moto, makonga mpe kufa,
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
ndenge wana mpe moto oyo akosi moninga na ye alobaka: « Ezalaki kaka mpo na kosala maseki! »
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Soki bakoni ezali te, moto ekokufa; soki bato ya songisongi bazali te, koswana ekokita.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
Ndenge makala engalaka na mbabola, mpe bakoni epelisaka moto, ndenge wana mpe moto oyo alinga koswana ayeisaka matata.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Maloba ya moto ya songisongi ezalaka lokola bilei ya kitoko, ekitaka na esengo kino na libumu.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
Maloba ya sukali ya moto ya motema mabe ezalaka lokola palata ya mbindo oyo bapakoli na mbeki basala na mabele.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
Moto oyo ayinaka moninga na ye amibombaka na maloba na ye, kasi atondi na lokuta kati na motema na ye.
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
Ata soki abimisi maloba ya esengo, kondimela ye te, pamba te makambo sambo ya mbindo ebombama kati na motema na ye.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
Akoki solo kobomba makanisi na ye ya mabe na maloba ya lokuta, kasi motema mabe na ye ekosuka se na koyebana na miso ya bato nyonso.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
Moto oyo atimolaka libulu akweyaka ye moko kati na yango; mpe moto oyo atindikaka libanga, libanga yango ekozongela kaka ye moko.
28 Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
Lolemo ya lokuta eyinaka bato oyo ezokisi, mpe maloba ya sukali ememaka libebi.
