Príslovia 26
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
Sufal in kaksakinyuk sie mwet lalfon, oana fin oasr snow ke pacl fol, ku fin oasr af ke pacl in kosrani.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
Kas in selnga tia ku in akkolukyekomla fin wangin ma sufal kom orala. Ac oana won ma sohklana ac tia tuhwi.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
Eneneyuk in sringsring soko horse, ac kapriya oalin soko donkey, ac puok sie mwet lalfon, tuh elos in oru enenu lom an.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
Kom fin topuk sie kusen siyuk lalfon, kom lalfon oana mwet se ma siyuk.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Sang top lalfon nu ke kusen siyuk lalfon, na mwet se ma siyuk el ac akilen lah el tia etu oana ma el nunku.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
Kom fin supu sie mwet lalfon in tafwela kas lom, ac oana ke kom pakela niom; kom pwentuki ongoiya nu sum.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
Sie mwet lalfon tia ku in fahk sie kas lalmwetmet, oana ke sie mwet ul nia tia ku in fahsr.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
Ma lalfon se in kaksakin sie mwet lalfon, oapana ke kom fin kapriya sie eot luin fuht nutum.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
Sie mwet lalfon su srike in fahk sie soakas, ac oana ke sie mwet sruhi el srike fwacla otoh se ma fakisya inpaol.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
Sie mwet kol orekma fin sang orekma nu sin kutena mwet lalfon su fahsryak inkanek uh, el aktukulkulye mwet orekma nukewa lal.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
Sie mwet lalfon su kalwenina in oru ma lalfon, el oana soko kosro ngalngul ma sifil folokla ac kang woht lal.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Sie mwet arulana lalfon, wo liki sie mwet su nunku mu el lalmwetmet tusruk el tia.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
Efu ku mwet alsrangesr se tia tufoki liki lohm sel? Mea el sangeng kac uh? Ya lion uh?
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
Sie mwet alsrangesr el ikwot ikme fin mwe oan kial. El oana sie srungul ma ikakot ikakma ke hinges uh.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
Lupan alsrangesr lun kutu mwet uh oru elos srunga sifacna srukak mwe mongo nu inwalulos.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
Sie mwet alsrangesr el ac nunku mu el etu liki mwet itkosr su ku in aketeya nunak lalos arulana kalem.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
El su sroang nu ke sie akukuin ma wangin sripal nu kac, oana sie su tufoki nu inkanek uh ac sruokya sren soko kosro ngalngul sulallal.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
Sie mwet wel su orekmakin osra in pisr ma oasr e firir ke muta ah,
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
el oana sie mwet su kiapwela mwet tulan lal, na tok el fahk mu el aksruksruk.
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Fin wangin etong, e uh ac kunla. Fin wangin lesrik, ac wangin akukuin.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
Mulut uh akngengye e, ac etong uh oru e uh in firir, oana ke mwet folkas uh pirik na akukuin in tia tui.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Arulana wo eman lesrik uh. Kut lungsena ukumya.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
Kas wo pusra ma okanla nunak na pwaye lun insiom, oana sie ahlu munas orekla ke kle ma mosrweyukla ke silver.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
Sie mwet wosounkas el orekmakin kas kulang in okanla srunga lun insial.
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
Ku in arulana wo pusracl, tusruktu nimet lulalfongi, mweyen insial sessesla ke srunga.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
El ku in okanla srunga lal, tusruktu mwet nukewa ac liye ke orekma koluk lal.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
Mwet su oakiya mwe kwasrip nu sin mwet ngia, ac fah sifacna sremla kac. Mwet su orala mokuk uh, ac fah toatoa uh kac.
28 Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
Kom fin srunga sie mwet, kom ac ku in suk in akkolukyalla ke kas kikiap. Wosounkas mwe na pwentuki ongoiya.
