Príslovia 26
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
Tankou lanèj nan sezon chalè a, tankou lapli nan sezon rekòlt, se konsa respè pa merite rive sou yon moun ensanse.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
Tankou yon ti zwazo k ap sove ale, tankou yon ti iwondèl nan vòl li, se konsa yon madichon san koz p ap poze.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
Yon fwèt se pou chwal la, yon brid pou bourik la, ak baton pou do a moun ensanse a.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
Pa reponn yon moun ensanse selon foli li, oswa ou va vin tankou li.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Reponn yon moun ensanse selon foli li merite, pou l pa vin saj nan pwòp zye li.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
Li koupe pwòp pye li, e bwè vyolans, ki voye yon mesaj pa men a moun ensanse a.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
Tankou janm ki initil pou moun bwate a, se konsa yon pwovèb nan bouch a moun ensanse.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
Tankou yon moun ki mare wòch anndan fistibal se konsa sila ki bay respè a moun ensanse a.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
Tankou yon pikan ki tonbe nan men yon moun k ap bwè gwòg, se konsa yon pwovèb nan bouch a moun ki ensanse.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
Tankou moun ak banza k ap blese tout moun, se konsa sila ki anplwaye moun ensanse a, ak sila ki anplwaye sila k ap pase pa aza a.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
Tankou yon chen ki retounen nan vomi li, se konsa yon moun ensanse kap repete foli li.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Èske ou wè yon moun ki saj nan pwòp zye li? Gen plis espwa pou moun fou pase li menm.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
Parese a di: “Gen yon lyon nan lari a! Yon lyon nan plas la!”
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
Tankou pòt la vire sou gon li, se konsa parese a sou kabann li.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
Parese a fouye men l nan plato a; men l twò fatige pou fè l ankò rive nan bouch li.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
Parese a pi saj nan pwòp zye li pase sèt moun ki kab reponn ak bon konprann.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
Tankou yon moun ki pran yon chen pa zòrèy, se konsa sila k ap pase pa aza a, pou l gaye nan goumen ki pa apatyen a li menm nan.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
Tankou yon moun fou k ap jete bwa dife, flèch ak lanmò,
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
se konsa nonm ki tronpe vwazen li an pou di: “Èske se pa blag mwen t ap fè?”
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Akoz mank bwa, dife a etenn; lè ti koze sispann, rayisman vin kalme.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
Tankou chabon tou limen anvè sann cho, ak bwa anvè dife, se konsa yon moun tchenpwèt chofe pwoblèm pou limen konfli.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Pawòl a moun k ap chichote nan zòrèy moun nan, vin tankou bèl ti mòso delika. Yo desann rive jis nan pati pi fon kò a.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
Tankou veso ki fèt ak tè ki kouvri ak yon kouch ajan, se konsa lèv ki brile ak yon kè ki mechan.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
Yon nonm malonèt, kache sa pou l pa parèt sou lèv li; men nan kè l, li fè depo desepsyon.
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
Lè l pale byen dous, pa kwè l; paske, gen sèt abominasyon nan kè l.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
Malgre rayisman kouvri kò l ak riz, mechanste li va devwale devan asanble a.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
Sila ki fouye fòs la va tonbe ladann, e sila ki woule wòch la, sou li menm l ap retounen.
28 Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
Yon lang ki bay manti, rayi sila li kraze yo, e zèv a lang flatè a se dega.
